Turecko používá Bayraktar k prosazování svých zájmů | E15.cz

Drony mění globální obchod se zbraněmi. Bayraktar slouží Turecku k prosazování zájmů

Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Po svárech o Náhorní Karabach v roce 2020 osvětlila i válka na Ukrajině, jak důležitou roli hrají na bojištích drony. Oba konflikty prokázaly, že tyto technologie mohou přivést do globálního obchodu se zbraněmi nové hráče. Ankara a Dillí nahrazují tradiční dodavatele a využívají vývoz dronů k šíření svého vlivu. Turecký zbrojní průmysl se nejen díky bayraktaru rozvíjí a země míří do první desítky nejvýznamnějších exportérů vojenského vybavení.

Turecký dron Bayraktar TB2 se stal krátce po ruské invazi na Ukrajinu legendou, o které se skládaly písně. Tyto bezpilotní letouny od společnosti Baykar, v jejímž vedení působí zeť tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Selcuk Bayraktar, však podle expertů měly už v roce 2020 velký podíl na vítězství Ázerbájdžánu ve válce s arménskými silami o Náhorní Karabach.

A blýskly se také v Libyi, kde Turecko zasahovalo ve prospěch vlády národní jednoty, zatímco země Perského zálivu na druhé straně barikády čínskými drony Wing Loong.

Baykaru se nyní zakázky hrnou

Baykar každopádně nemá o odbyt svého cenově dostupného produktu nouzi. Má podepsané smlouvy s 27 zeměmi, mimo jiné s Polskem a Katarem. Naposledy těsně před Vánocemi přibyla na seznamu Albánie a hovoří se o zájmu Kosova a Itálie. Firma proto plánuje v příštím roce rozšířit výrobu ze dvou set strojů na pětistovku a chce postavit továrnu na Ukrajině.

Patrně nejdůležitějším odbytištěm nejen pro bayraktar, ale i další turecké drony je Střední Asie, k čemuž přispěla i válka na východě Evropy. „Ruská vojenská agrese proti Ukrajině vyvolala mezi středoasijskými státy hluboké znepokojení ohledně regionálních záměrů Moskvy,“ vysvětlil pro Forbes Sulejman Ozeren z amerického Orion Policy Institute.

Tvrdí přitom, že za prodejem tureckých dronů do tohoto regionu je více než jen výhodný obchod a technologická vyspělost zboží. „Prostřednictvím dronové diplomacie chce Turecko přidat další vrstvu ke své politické, ekonomické a vojenské spolupráci se členy Organizace turkických států,“ poznamenal.

Dronová diplomacie se tak stává stále častěji skloňovaným termínem pro situace, kdy stát prodává, nebo dokonce zadarmo poskytuje spřízněným zemím bezpilotní letouny k posílení svého vlivu. „Turecko využívá své drony nejen k jednoduchým transakcím prodeje zbraní, ale také jako součást širší strategické politiky. Prodej dronů rovněž vede k ještě lukrativnějším, dlouhodobým partnerstvím v oblasti poskytování výcviku, technické pomoci, náhradních dílů a munice,“ napsal pro bezpečnostní web Security Outlines Christopher Jakoubek z londýnské Middlesex University.

Turecko však není jedinou zemí, která se tak chová. Velký ohlas vzbudily dodávky íránských bezpilotních letounů Šáhid-136 a Mohadžer Rusku, které je používá k útokům na ukrajinské cíle. Moskva už od Teheránu patrně získala stovky těchto prostředků.

Už předtím se však hovořilo o tom, že pomohly posílit libanonský Hizballáh, a tedy íránské zájmy na Blízkém východě. Stopu zanechaly i v Iráku. Peršané svými technologiemi rovněž vybavili jemenské Husíe, kteří je použili k útokům na saúdskoarabské cíle. Íránské ambice ale sahají až do Střední Asie a Jižní Ameriky, továrny na jejich drony vznikly v Tádžikistánu a Venezuele.

„Nasazení bezpilotních letounů Šáhid a Mohadžer poskytlo Íránu důležitou propagandistickou příležitost,“ uvádí v souvislosti s Ukrajinou ve své analýze Steven Feldstein z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace. Teherán tak podle ní získal pozornost dalších potenciálních klientů, zejména těch, kteří kvůli své pověsti stěží seženou zbraně jinde. „A co je nejdůležitější, Írán vidí v Ukrajině příležitost zatlačit proti zájmům USA a vykrvácet amerického spojence,“ dodává Feldstein.

Obchod ovlivňují zastaralé restrikce

Nástup exotických hráčů, kteří neměli tradici v exportu letadel, je podle magazínu Foreign Affairs do jisté míry dán restrikcemi na export ze zemí, které měly původně ve výrobě dronů náskok. Jde především o Spojené státy, jež jsou součástí dohody o kontrole šíření raketových technologií. V jejím důsledku úřady často zatrhly i prodeje dronů spojencům. Situace využily především Čína, Izrael a Írán, které nejsou signatáři. Tento stav se ale stal těžko udržitelným, protože podle expertů nahrává problematickým státům a poškozuje americkou zahraniční politiku.

Ruský zájem o íránské balistické střely navíc dokazuje, že drony skutečně mohou sloužit jako určitý předvoj, který jejich exportérům usnadňuje vývoz dalšího zboží a tím také růst vlivu, podotýká magazín. Ostatně i v případě Turecka je sice bayraktar nyní nejznámějším prvkem vojenského exportu, ale zdaleka ne jediným. Zemi se v posledních letech daří budovat robustní zbrojní sektor.

Turecko například přispívá k modernizaci ukrajinského námořnictva pomocí korvet třídy Ada a podporuje ukrajinskou armádu obrněnými vozidly BMC Kirpi. Mezi lety 2020 a 2021 vzrostly turecké příjmy ze zahraničních zbrojních zakázek o 42 procent, uvádí think-tank Atlantic Council. Toto odvětví zaměstnává 75 tisíc lidí a předpokládalo se, že vývoz za uplynulý rok dosáhne čtyř miliard dolarů.

Turecké ambice mohou narazit na čínské zájmy

Podle ústavu SIPRI bylo Turecko už v letech 2017 až 2021 dvanáctým největším zbrojním exportérem, přičemž oproti předchozí pětiletce jeho vývoz vzrostl o třetinu. Ústav také uvedl, že do stovky největších prodejců zbraní se v roce 2021 dostala pětice z Blízkého východu – tři izraelští a dva turečtí. Tato pětice přitom zaznamenala největší nárůst prodeje, a to o 6,5 procenta.

Turecký Aselsan skončil na 56. místě a společnost Turkish Aerospace se vyhoupla o 23 příček na 86. místo. Tato firma kupříkladu dodala desítky vrtulníků T129 Atak filipínskému letectvu a o produkty tureckého leteckého průmyslu jeví zájem i řada afrických zemí.

Turecké ambice ale mohou začít narážet na zájmy jiných zemí, zejména Číny v případě Střední Asie. „Občanská válka v Libyi se stala hlavní výkladní skříní pro Bayraktar TB2, který překonal čínské wing loong. V souladu s tím Čína spatřuje v turecké diplomacii bezpilotních letounů ve Střední Asii hrozbu,“ podotkl Ozeren. Není navíc jasné, jestli případní kupci v budoucnu ve složité geopolitické situaci budou upřednostňovat výsadní dodavatele a nadstandardní vazby, nebo se raději pokusí nákupy diverzifikovat.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery