PŘEHLEDNĚ: Šáhid, Bayraktar, Orlan-10 a další. Jak válčí drony na Ukrajině

Ruský dron Orlan-10

Ruský dron Orlan-10 Zdroj: Profimedia

Ruský dron Orlan-10
Americký voják odpaluje dron Switchblade
Switchblade 600
Switchblade 300
Switchblade 300
Switchblade 600
21
Fotogalerie

Podoba válčení se v posledních desítkách let změnila. Důležitou roli dnes hrají moderní technologie. Jedním z nejvýraznějších příkladů nového způsobu válčení je masivní rozšíření dronů. Bezpilotní letouny se ve velké míře využívají i v konfliktu na Ukrajině. K čemu drony slouží a na jaké modely obě znesvářené strany spoléhají?

Co jsou to bezpilotní letouny?

Jak název napovídá, bezpilotní letouny jsou letadla bez posádky na palubě. Označují se také jako drony, případně zkratkou UAV (z anglického Unmanned Aerial Vehicle).

Ovládání bezpilotních letounů může mít různou podobu. K základním způsobům se řadí:

  • řízení operátorem na dálku
  • pohyb na základě předprogramovaných letových plánů
  • navigování využívající dynamické autonomní systémy

V posledních letech se drony ve světových konfliktech objevují stále častěji. Jejich široké využití aktuálně vidíme například v bojích na Ukrajině. Zdaleka se však nejedná o nový vynález – jednoduché bezpilotní letouny byly nasazeny již během první světové války. Původní modely sloužily hlavně k výcvikovým a průzkumným účelům.

Video: Útoky dronů na Kyjev

Video placeholde
Útok dronů na Kyjev: Takhle pálili Rusové na hlavní město Ukrajiny • Reuters

Z technologického hlediska sahá původ dronů až na konec 19. století, kdy si slavný Nikola Tesla nechal patentovat teleautomatizaci. V praxi tehdy šlo o dálkové ovládání motorové loďky, ale v Teslových poznámkách byste našli i zmínky o sestrojení dálkově ovládaného bezpilotního letounu. Za výrazným rozšířením dronů v nedávné době stojí především zdokonalení používaných technologií a jejich miniaturizace. Zvýšený zájem o vývoj můžeme pozorovat od 80. a 90. let 20. století.

Do kategorie bezpilotních letounů spadají velice různorodé stroje. Nejmenší drony váží několik kilogramů a jejich rozměry se pohybují v desítkách centimetrů. Velké modely mají rozpětí křídel i přes 10 metrů a jejich hmotnost se počítá v tunách.

Drony a válka na Ukrajině: Typy, taktika a využití

V závislosti na konstrukci a použitých technologiích mohou mít drony celou řadu využití. Jejich funkce v rámci armády se dají shrnout do několika kategorií:

  • bojové: odpalují rakety či nesou výbušnou hlavici,
  • průzkumné: snímají terén, pořizují jeho fotografie a v reálném čase je doručují jednotce,
  • logistické: přepravují materiál určený například pro pozemní síly,
  • cíle a návnady: simulují nepřátelská letadla či střely nebo slouží jako návnada v boji,
  • výzkumné a vývojové: navržené pro další vývoj technologií.

Moderní drony jsou dnes zpravidla multifunkční a zastanou více úloh. Za poměrně standardní vybavení lze označit barevné a černobílé kamery, zesilovač obrazu, radar i řízené rakety. Dolet kvalitního dronu přesahuje 1000 km. Ve vzduchu bezpilotní letoun vydrží klidně celý den. V obecné rovině se dá říct, že se drony často nasazují v situacích, které jsou vyhodnoceny jako nebezpečné či příliš rutinní pro letadlo s posádkou.

V konfliktu na Ukrajině plní drony hlavně průzkumnou funkci. Větší pozornost na sebe ale strhávají bezpilotní letouny nasazené k boji. Ukrajině drony pomohly zejména v začátcích konfliktu při útocích na ruské konvoje. Rusko nasadilo bojové drony ve větší míře až v posledních týdnech. Útočí s nimi primárně na ukrajinskou infrastrukturu. Rusové tímto způsobem nejspíš nahrazují přesné zbraně dlouhého doletu, kterých mají nedostatek.

Jaká je obrana proti dronům?

Spolu s četností nasazení dronů a jejich technologickým pokrokem se pochopitelně vyvíjí i obrana proti těmto strojům. Ukrajina spoléhá na třístupňový systém obrany proti ruským dronům. Na ochraně se podílí:

  • hlídkující stíhačky
  • protiletadlové rakety
  • vojáci s kulomety

Podle ukrajinských představitelů se napadené zemi daří zachytit až 85 % strojů. Podstatnou roli v obraně hrají rovněž protidronové pušky. Ukrajina má k dispozici například litevskou pušku EDM4S. Jedná se v podstatě o směrovou rádiovou rušičku na baterii, která dron odpojí od komunikačního signálu. Protidronová puška EDM4SProtidronová puška EDM4S|Profimedia

Drony tedy přijdou o spojení a buď se vrátí na první známou pozici, slétnou k zemi, nebo se zastaví ve vyčkávací pozici. Podobné rušičky fungují především na malé komerční drony. Vojenské průzkumné letouny zpravidla disponují obranou proti rušení.

Íránské drony a pomoc Izraele

Rusové momentálně využívají zejména íránské drony Shahed-136. V posledních týdnech se proto spekuluje o tom, že s ukrajinskou obranou začal pomáhat i speciální izraelský systém. Podle listu The Times of Israel byly systémy proti dronům poskytnuty Ukrajině nepřímo přes Polsko. Izrael se ke konfliktu zatím stavěl spíše rezervovaně.

Jeruzalém sice ruskou agresi odsoudil a Ukrajině pomáhá humanitárně, ale odmítl ji podporovat vojensky. Za tímto přístupem se skrývá hlavně obava z ruské reakce přímo v blízkovýchodním regionu – konkrétně v Sýrii, kde je Rusko vojensky přítomné.

Vyšší angažovanost Íránu na Ukrajině ale může postoj Izraele změnit. Mezi oběma zeměmi jsou totiž dlouhodobě napjaté vztahy a cílem íránských zbraní je často právě Izrael. Tamní armáda má proto s útoky íránských bezpilotních letounů přímé zkušenosti.

Poradce ukrajinského ministra obrany Jurij Sak v této souvislosti uvedl, že íránské drony nebyly původně určeny pro nasazení na Ukrajině, ale v Izraeli. Židovský stát by tak na Ukrajině mohl získat cenné informace, jak se íránské drony a případně další zbraně chovají v reálném válečném konfliktu.

Změně v izraelském přístupu nasvědčují i další události. Izrael byl podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) zodpovědný za útoky na íránskou továrnu na drony v Sýrii na konci letošního října. Někteří komentátoři již upozorňují, že se z konfliktu na Ukrajině může stát zároveň zástupná válka mezi Íránem a Izraelem.

Dodavatelé dronů ve válce na Ukrajině

Jedním z hlavních dodavatelů dronů ve válce na Ukrajině je zmiňovaný Írán. Ten poskytuje své bezpilotní letouny ruské straně. V boji se íránské drony poprvé objevily až v polovině září. Trosky sestřelených dronů ukazují, že Rusové letouny přeštítkují či přestříkají barvou a následně je vydávají za své. Ukrajinská vojenská rozvědka přinesla informaci, že si Rusko v Íránu objednalo zhruba 1700 bezpilotních letounů různých typů.

Kromě Íránu těží z války dronů také Turecko. Společnost Baykar, v jejímž vedení sedí zeť tureckého prezidenta Erdoğana Selçuk Bayraktar, poskytla Ukrajině drony Bayraktar TB2. Ukrajinci si 12 bezpilotních letounů objednali již v roce 2019. Poté si země zakoupila nejméně další čtyři desítky strojů. Na ukrajinském území by navíc do dvou let měl vzniknout výrobní závod společnosti Bayraktar.

Spojené státy, Polsko, Pobaltí i Luke Skywalker

Turecko a Írán zdaleka nejsou v konfliktu na Ukrajině jedinými dodavateli bezpilotních letounů. Spojené státy poslaly Ukrajincům menší drony Switchblade. Stroje byly součástí jednoho z balíků vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů. Jedná se o tzv. kamikadze drony, které jsou obsluhou naváděny na nepřátelskou techniku či dělostřelecké pozice.

Podobné drony Warmate získala Ukrajina od polské společnosti WB Group, během září došlo k nákupu 40 strojů. Dalších 37 dronů Warmate dostali Ukrajinci od Litvy. Prostředky na nákup bezpilotních letounů vybrali Litevci v celostátní fundraisingové kampani. Drony do ukrajinské výzbroje míří také z Lotyšska od společnosti Atlas Aerospace.

Ukrajina by touto cestou měla získat zhruba 200 špičkových průzkumných dronů. Zakladatel Atlas Aerospace Ivan Tolčinskij je původem z Ukrajiny. Ve výrobním závodu v Rize v současnosti zaměstnává  více než dvě desítky ukrajinských uprchlíků.

Kromě dronů zahraniční výroby spoléhají obě strany i na vlastní stroje. Ukrajina pracuje například s drony Punisher z dílny konstrukční firmy UA-Dynamics. Rusům zase pomáhají kamikadze drony Lancet vyráběné společností ZALA Aero Group. Z vlastních zdrojů pocházejí i ruské drony Forpost, Orion, Orlan či Altius. Na bojišti se objevují také čínské komerční drony DJI. Firma však v dubnu oznámila, že pozastavuje své obchodní aktivity v Rusku i na Ukrajině.

Bezpilotní letouny se do výzbroje armád mohou dostat i netradičními cestami. Herec Mark Hamill, který se proslavil jako Luke Skywalker v sáze Star Wars, se spojil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a nabídl Ukrajině svoji pomoc. Hamill se následně stal ambasadorem projektu Army of Drones v rámci platformy United24 a začal shánět peníze na nákup bezpilotních letounů. Výsledkem spolupráce byla dodávka více než 500 dronů.

Cena dronu: Kolik stojí bezpilotní letoun?

Ceny dronů jsou velmi různorodé. Finální částka je ovlivněna velikostí stroje, použitými materiály, technologiemi a především konkrétními schopnostmi bezpilotního letounu. Íránský Shahed-136 patří k levnějším modelům, vyjde zhruba na 20 tisíc dolarů (cca půl milionu korun). Pro srovnání – téměř pětkrát větší Bayraktar TB2 stojí asi 5 milionů dolarů (125 milionů korun).

Americké stroje Switchblade jsou dodávány ve dvou provedeních. Menší model 300, který se vejde do batohu, přijde na 6 tisíc dolarů (150 tisíc korun). Větší a výkonnější Switchblade 600 by měl stát okolo 10 tisíc dolarů (250 tisíc korun). Rusy často nasazovaný Orlan-10 lze pořídit okolo 100 tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Nejlevněji vychází komerční drony. Ukrajina i Rusko sází například na DJI Mavic 3, jehož cena se pohybuje okolo 1 900 dolarů (47,5 tisíc korun).

Reálné ceny, za které země vojenské drony získávají, se pochopitelně mohou lišit. Podobně jako u jiné výzbroje do hry vstupují další faktory – výměnné obchody a protislužby, vztahy s danou zemí či dodavatelem nebo pořizované příslušenství.

Výhody a nevýhody dronů ve válce

Výhody a nevýhody válečného využití dronů se liší v závislosti na konkrétním modelu. Menší dron, který obsluha nosí v batohu, lze těžko srovnávat s Bayraktarem TB2, jehož rozpětí křídel dosahuje 12 metrů. Nicméně určité aspekty platí pro drtivou většinu bezpilotních letounů. K hlavním výhodám patří:

  • levnější pořizovací cena v porovnání s alternativami
  • nízké náklady na provoz a údržbu
  • obtížná zjistitelnost pro radary (drony jsou poměrně malé a létají nízko)
  • žádné lidské ztráty při zničení dronu
  • jednoduchá manipulace a mobilita – menší drony nepotřebují letiště, výcvik operátora je relativně rychlý, stroje lze použít i na hůře přístupných místech

Naopak za nevýhody se dá označit:

  • nízká rychlost (ve srovnání s lehkými bitevními letouny)
  • omezená nosnost
  • obvykle pomalejší reakce na ohrožení
  • možné vyřazení z akce prostředky elektronického boje (rušičky, hackeři apod.) a následné převzetí kontroly nad strojem

Drony využívané na Ukrajině: příklady modelů

Jaké modely bezpilotních letounů hrají ve válce na Ukrajině důležitou roli? Podívejte se blíže na následující známější modely:

Shahed-136 (Šáhid-136)

  • Výrobce: Iran Aircraft Manufacturing Industrial Company (HESA), Írán
  • Typ: Sebevražedný dron (kamikadze)
  • Cena: 20 000 USD

Íránský kamikaze dron Šáhid 136.Íránský kamikaze dron Šáhid 136.|YJC

Ve výzbroji Ruska, podle trosek sestřelených dronů přeštítkováván na Geraň-2. Pro svůj charakteristický zvuk si vysloužil přezdívku moped. Stroj s rozpětím křídel 2,5 metru a doletem 2500 km s maximální rychlostí 185 km/h se řadí spíše k pomalejším modelům. V bojové hlavici unese 30–50 kg výbušniny. Drony v současnosti využívá jen íránská a ruská armáda.

Bayraktar TB2

  • Výrobce: Baykar, Turecko
  • Typ: Bojový dron
  • Cena: 5 000 000 USD

Bayraktar TB-2. Polský nákup dronůBayraktar TB-2. Polský nákup dronů|Profimedia

Ve výzbroji Ukrajiny od roku 2019. Využívaný rovněž Tureckem, Polskem, Katarem, Ázerbájdžánem a řadou afrických států. Ikona ukrajinského odporu především ze začátku války, která si vysloužila svoji vlastní válečnou píseň. Turecký bojový dron lze použít i k průzkumným úkolům.

Bezpilotní letoun s rozpětím křídel 12 metrů unese náklad o hmotnosti až 150 kg. Disponuje čtyřmi závěsníky pro různé typy výzbroje – včetně laserem naváděných bomb. Z členských zemí NATO si Bayraktary zatím objednalo pouze Polsko. První stroje obdrželi naši sousedé na konci října.

Switchblade 300 a 600

  • Výrobce: AeroVironment, USA
  • Typ: Sebevražedný dron (kamikadze)
  • Cena: 6 000 USD (Switchblade 300), 10 000 USD (Switchblade 600)

Switchblade 300Switchblade 300|Profimedia

Ve výzbroji Ukrajiny. Stroje využívané americkou a britskou armádou, letos je objednala také Litva. Kamikadze drony Switchblade přicházejí ve dvou provedeních. Menší model 300 s délkou 61 cm a hmotností 2,5 kg může operátor nosit v batohu. Jeho zprovoznění trvá pouhých 10 minut. Dron nese malou výbušnou nálož navrženou k likvidaci pěchotních a dělostřeleckých cílů.

Krátký dolet (okolo 10 km) a čas provozu (10–15 minut) předurčují dron k taktickým úkolům, například k uvolnění jednotek pod nepřátelskou palbou či zásahu cíle na větší vzdálenost. Novější Switchblade 600 nese větší nálož munice. Stroj váží 54,5 kg a ve vzduchu vydrží zhruba 40 minut. Hodí se na likvidaci tanků a obrněných cílů.

Orlan-10

  • Výrobce: Special Technology Center (STC), Rusko
  • Typ: Průzkumný bezpilotní letoun
  • Cena: 100 000 USD

Ruský dron Orlan-10Ruský dron Orlan-10|Profimedia

Ve výzbroji Ruska. Schopný operovat i v extrémních klimatických podmínkách.  Ruský průzkumný dron, který si poradí i s extrémními mrazy. V minulosti byl nasazen například v Arktidě.

Stroj s rozpětím křídel 3,1 metru je určen pro různorodé úkoly – průzkum, monitorování, sledování cílů, pátrání či k detekci a rušení signálu. Kromě Ukrajiny využili Rusové či jejich spojenci tyto bezpilotní letouny v Sýrii, Libyi či Náhorním Karabachu.

Komerční drony: DJI Mavic 3

  • Výrobce: DJI, Čína
  • Typ: Komerční dron
  • Cena: 1 900 USD
  • Ve výzbroji Ukrajiny i Ruska

Mavic 3 se v bojové podpoře osvědčil.Mavic 3 se v bojové podpoře osvědčil.|Bwag (CC BY-SA 4.0).

V akci jsou na Ukrajině k vidění i komerční drony. Obě strany sází mimo jiné na čínský DJI Mavic 3. S rozpětím křídel 28,3 cm může dron připomínat hračku, nicméně i podobné letouny mohou nést menší výbušné nálože. V praxi se však častěji využívají pro průzkum terénu a monitorování pohybu nepřátelských jednotek.

Válečné operace v režii dronů: kde zasahovaly bezpilotní letouny?

Drony se objevily v mnoha dalších válečných konfliktech a operacích. V jakých případech sehrály klíčovou úlohu?

  • Operace Neptunovo kopí: Bezpilotní letouny Lockheed Martin RQ-170 Sentinel pomohly americkému komandu při operaci Neptunovo kopí (Neptune Spear). Jejím cílem bylo zabití vůdce teroristické sítě Al-Káida Usámy bin Ládina. Drony pomohly s jeho nalezením i s přípravou útoku.
  • Útok na Ajmána Zavahrího: Také za odstraněním bin Ládinova následovníka v čele Al-Káidy Ajmána Zavahrího stojí drony. Tentokrát již šlo o přímý útok – z bezpilotního letounu byly letos v červenci vystřeleny dvě rakety Hellfire, které Zavahrího zneškodnily, když se pohyboval na balkoně svého domu v Kábulu.
  • Smrt íránského generála Sulejmáního: Terčem amerických dronů se na začátku roku 2020 stal rovněž íránský generál Kásem Sulejmání. Střely, jež zasáhly konvoj se Sulejmáním, byly navedeny z bezpilotního letounu MQ-9 Reaper.
  • Džihádista John: V důsledku útoku bezpilotního letounu byl zabit i Mohammed Emwazi, v médiích známý pod přezdívkou džihádista John. Britský radikál narozený v Kuvajtu byl členem Islámského státu. Objevil se v několika videích, která ukazovala popravy zahraničních zajatců. Na zneškodnění Emwaziho se v roce 2015 podílely Spojené státy a Velká Británie.

Video placeholde
DJI Mavic 3 Classic • Zive.cz