Svobodný demokrat (FDP) Thomas Kemmerich vydržel ve funkci durynského premiéra pouhý den. Po rozruchu, který vyvolalo jeho zvolení s podporou Alternativy pro Německo (AfD), se rozhodl odstoupit. Volbu kritizovala média, podle kterých tradiční strany porušily spoluprací s radikální partají tabu. V několika durynských městech i v Berlíně se konaly menší protesty. „Výsledek musí být zrušen,“ uvedla před Kemmerichovým oznámením i kancléřka Angela Merkelová.
Hlasování o složení zemského sněmu se v Durynsku konalo v říjnu. Zvítězila v něm radikální Levice (Die Linke), které se však pro dosavadního šéfa zemské vlády Boda Ramelowa nepodařilo vyjednat dostatečnou podporu. Ve středu byl tak nakonec do této funkce zvolen nepříliš známý svobodný demokrat (FDP) Thomas Kemmerich. Kromě AfD a jeho spolustraníků pro něj hlasovali také představitelé CDU.
Volbu Kemmericha kritizovala nejen levice
V Durynsku bylo prolomení izolace AfD obzvlášť citlivou záležitostí, jelikož její regionální buňku řídí Björn Höcke, představitel nejradikálnějšího proudu ve straně. V minulosti vyvolal pobouření například kritikou památníku holocaustu v Berlíně. Židovské organizace proto vyjádřily obavy z vývoje v zemi.
„Zdá se, že ani FDP, ani CDU se vůbec nepoučily z historie,“ prohlásil podle Deutsche Welle také lídr postkomunistické Levice Bernd Riexinger. Podobně kritičtí byli k volbě i sociální demokraté, ministr zahraničí za SPD Heiko Maas na adresu Kemmericha uvedl, že nechat se zvolit pravicovými extremisty je nezodpovědné.
Durynsko míří k novým volbám
Kemmerich se zpočátku bránil s tím, že je proti AfD, jeho kritici ho ale obvinili z pokrytectví a velkou podporu neměl ani ve své straně. „Rezignace je nevyhnutelná,“ uvedl ve čtvrtek s tím, že chce krokem umožnit uspořádání nových voleb. FDP podle něj požádá o rozpuštění zemského sněmu v Durynsku. Opakování voleb jako řešení prosazuje i šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která zdůraznila, že regionální zastoupení její strany jednalo proti doporučení centrály.
Novinové komentáře přitom poukazovaly na to, že FDP prosadila svého člověka na čelné místo, přestože se do zemského sněmu dostala s nejtěsnějším možným výsledkem. Je pro ni tedy otázkou, jak v případě opakování hlasování její aktuální krok ocení voliči.
Ruské vazby AfD řeší kontrarozvědka
Kritika AfD se netýká pouze německé minulosti, stále častěji se hovoří i o jejích vazbách na Rusko. Ukrajina tento týden odsoudila návštěvu dvou představitelů strany v Donbasu. Loni média psala o údajném vlivu Kremlu na poslance Markuse Frohnmaiera a kontakty strany s Moskvou se začala zabývat i německá kontrarozvědka.
Zajímavé je, že strana si nápadně dobře vede v oblastech, kde žijí přistěhovalci z Ruska. V Německu žijí zhruba tři miliony lidí ze zemí bývalého Sovětského svazu. Většinou jde o etnické Němce, kteří kdysi emigrovali do carského Ruska a vrátili se po kolapsu SSSR domů. Kupříkladu v jihoněmeckém Pforzheimu AfD ve volbách v roce 2017 získala šestnáct procent hlasů, v části Buckenberg, kde němečtí Rusové tvoří téměř polovinu obyvatel, to ale podle Deutsche Welle bylo 37 procent.
Mezi voliči strany jsou i ruští Židé
Strana v minulosti uvedla, že ruští Němci tvoří až třetinu jejích voličů, což je ale zřejmě přehnané. „Přestože má AfD antisemitskou pověst, její voliči zahrnují i malý, ale rostoucí počet ruských Židů,“ uvedl v nedávné analýze pro The Foreign Policy expert na mezinárodní vztahy Philip Decker.
Magazín podotýká, že řada německých Rusů v průzkumech vyjadřuje obavu z imigrace, terorismu a má negativní postoj vůči homosexuálům. Podle některých názorů je ve volbě ovlivňuje také sledování ruských médií, která jsou mezi postsovětskými imigranty oblíbená a vykreslují Alternativu v příznivém světle.
