Egypt přišel za dva roky o desetitisíce Čechů
V předrevolučním roce 2010 přitom počty českých turistů překročily 200 tisíc. „Náš plán počítá nejprve s návratem k číslům z roku 2010 a pak s dalším růstem,“ řekl deníku E15 nový ředitel egyptské turistické kanceláře při ambasádě ve Varšavě Ahmed Sobhi Ismail. Do oblasti jeho působení patří i české země, kam minulý týden zavítal poprvé. Podle něj je nejdůležitější, že Egypt nezmizel ze světové turistické mapy a má všechny předpoklady k dalšímu rozvoji.
Ve střední Evropě chce přitom propagovat také méně známá letoviska, která leží ve stínu letovisek, jako je Hurghada či Marsa Alam. Jedním z pilířů cizineckého ruchu jsou ale ruští turisté, jichž v Egyptě stále přibývá. Příjezdová turistika na nich stojí, podobně jako trhy v dalších zemích včetně například Turecka nebo Česka. Úbytek Čechů v Egyptě přitom nemusí jít celý nutně na vrub politické situaci. Češi obecně v posledních letech více kupují levnější zájezdy s pozemní dopravou.
Ahmed Sobhi Ismail |
Ahmed Sobhi Ismail: Stavíme 120 tisíc hotelových pokojů
Nový šéf pro oblast cestovního ruchu na egyptské ambasádě ve Varšavě Ahmed Sobhi Ismail má na starosti i Česko. „Určitě máme důvody k optimismu,“ neskrývá své přesvědčení.
E15: Téměř denně vidíme na obrazovkách nepokoje v Egyptě. Jaký to má dopad na turistický ruch v zemi?
Máme teď něco, co jsme nikdy neměli. Prvně v historii jsme si zvolili prezidenta. Na přelomu února a března budou volby do nového parlamentu, máme novou ústavu a tím i všechny předpoklady k úspěchu.
E15: Situace tedy míří ke stabilitě?
Stabilní už je. To, co se děje, patří k demokracii, demonstrace vidíme všude na světě.
E15: Pokud se tedy podíváte do turistických statistik, odráží se v nich politická situace?
Ano, zaznamenali jsme pokles. Ale to jsou jen čísla, jednou nižší, jindy vyšší. Pro mne je důležitý potenciál do budoucnější na. Egypt prostě je na mapě cestovního ruchu. Za základ statistik bereme rok 2010, kdy jsme přivítali přes čtrnáct milionů turistů. A z toho 206 tisíc přijelo z České republiky.
Loni jsme měli devět milionů zahraničních turistů, 140 tisíc z České republiky. Ale čísla mi vrásky nedělají. Jediné, o co bych se strachoval, je, že se otřese pozice Egypta na trhu. A to se nestalo, ve statistikách očekáváme růst.
E15: Jaké jsou vaše předpoklady pro letošek?
Náš plán počítá nejprve s návratem k číslům z roku 2010, pak s dalším růstem. Chceme proto propagovat širší nabídku. Její hlavní součástí jsou pláže, které České republice chybějí. My máme hned dvě moře, Středozemní a Rudé. Můj plán je proto představit tady co nejvíce míst s nabídkou pláží a moře. Máme letoviska Hurghadu, Marsa Alam, Šarm aš-Šajch, která každý zná. Ale kousek od Hurghady je místo zvané El Gouna, proč tedy letos nejet do Hurghady a příští rok třeba do El Gouny? To je luxusoblast, ale ceny jsou stále přijatelné.
V Egyptě je ještě mnoho zajímavých míst, která čeští turisté neznají. Změnit to je jedna z mých ministrategií. V Egyptě máme golfová hřiště, místa pro potápění, máme pouště a spousty dalšího.
E15: Ovlivňuje politická situace objem investic do turistické infrastruktury?
Investice jsou obrovské. Pro představu: v Egyptě je 225 tisíc hotelových pokojů a dalších 120 tisíc se teď staví. Počítáme totiž s růstem příjezdů. A k optimismu máme důvod, protože Egypt není jako jiné okolní země. Naše revoluce trvala jen osmnáct dní.
E15: Projevuje se nějak na příjezdové turistice dluhová krize evropských zemí?
Samozřejmě a nejenom krize. Podívejte se jenom na Českou republiku. Lidé se obávají budoucnosti, a pokud mají peníze, raději je dají do matrace. A místo dvou dovolených ročně si dopřejí třeba jen jednu.