Někteří lidé tvrdili, že ústavu nečetli, přesto ji podpoří. Mnoho Egypťanů totiž touží hlavně po klidu, který by přinesl hospodářské oživení. „Nemáme stabilitu už tři roky. Je tu chaos. Jdeme pro naši zemi zvolit něco lepšího,“ řekl agentuře Reuters pětatřicetiletý technik čekající ve frontě před volební místností.
Návrh ústavy vytvořila padesátičlenná skupina, ve které byli pouze dva reprezentanti islamistických stran. Pokud projde, působení islamistů v politice nadále nebude možné. Materiál totiž zakazuje zakládání politických stran na principu náboženství, rasy, pohlaví či území.
Islám má zůstat státním náboženstvím, zaručena je však svoboda vyznání. Teoreticky by se tak mohlo zlepšit postavení menšin, zejména Koptů hlásících se ke křesťanství. V 85milionovém Egyptě jich žije odhadem pět až patnáct milionů. Stát také garantuje rovnost pohlaví. Kritikům z řad liberálů se nicméně nelíbí statě týkající se armády. Vojsko má mít možnost rozhodovat po následujících osm let o ministrovi obrany. Civilisté se také budou moci za některé přečiny dostat před vojenské soudy.
Pokud bude dokument schválen, budou se parlamentní i prezidentské volby konat do půl roku. Hlasování o hlavě státu by přitom mohlo být už v dubnu. Předpokládá se, že v něm bude kandidovat vojenský šéf, generál Abdal Fatah Sisi.
Organizace na podporu lidských práv kampaň před referendem označovaly za nesvobodnou. Několik lidí, kteří agitovali proti schválení ústavy, skončilo v rukou policie.
Armáda se obává násilností ze strany dříve vládnoucího Muslimského bratrstva, které je nyní považované za teroristickou organizaci. Jeho stoupenci akci bojkotují. Na území Egypta bylo rozmístěno 160 tisíc vojáků a přes dvě stě tisíc policistů.
Krátce před zahájením hlasování došlo k výbuchu před soudní budovou v hlavním městě Káhiře, nikdo při něm nebyl zraněn. Několik lidí však zemřelo během protestů proti referendu.
The New York Times: Kerry v Egyptě tápe
