Egypťané nevědí, koho mají volit | E15.cz

Egypťané nevědí, koho mají volit

Egypt
Egypt
• 
ZDROJ: reuters

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ulice Káhiry lemuje enormní množství volebních billboardů. Mnoho Egypťanů na ně hledí bezradně. Chtějí se sice zúčastnit prvních voleb od pádu režimu prezidenta Husního Mubaraka, nevědí ale, komu svůj hlas odevzdat. Předpokládá se, že se mnoho voličů přikloní k alespoň trochu zavedeným uskupením. Nový parlament zřejmě přesto bude roztříštěný mezi mnoho stran s různými ideologiemi.

„Pro většinu Arabů jsou hlavními příklady demokratických procesů v jejich světě Irák a Libanon. V obou případech z voleb vzešel slabý, roztříštěný a značně neschopný parlament,“ připomíná specialista na region Bruce Rutherford. Včera zahájených voleb se účastní na padesát stran a tisícovky lidí, vystupujících jako nezávislí uchazeči. Chaos každopádně nahrává lépe organizovaným a finančně zajištěnějším subjektům a kandidátům, mezi které patří například Muslimské bratrstvo se svou politickou odnoží – Stranou svobody a spravedlnosti. Uspět by tak ale mohli například i „pohrobci “ rozpuštěné Mubarakovy Národní demokratické strany, kteří se rozešli do několika stran.

Muslimské bratrstvo si je své výhody vědomé, vystupovalo proto proti odkladům voleb a k současným protiarmádním nepokojům se staví chladně. Podle některých názorů by ho však nakonec mohli voliči za tento postoj potrestat a jeho skóre by nemuselo být tak oslnivé, jak se čeká.

Na výsledky hlasování bude napjatě čekat zhruba desetina populace, hlásící se ke křesťanství. Podle statistik opustilo v obavách z islamizace země Egypt od března už devadesát tisíc koptů. Podle některých prognóz by jich do konce roku 2012 mohlo odejít čtvrt milionu. Část křesťanů by proto možná dala přednost pokračování vojenského režimu. Další ale podporují jeho rychlý konec. Rezolutně tvrdí, že s vládou armády nemůže být spokojený vůbec nikdo.

Panují obavy, že nepokoje by mohly negativně ovlivnit volební účast. Egypťany možná od hlasování odradí i nejistota ohledně přesných funkcí parlamentu a jeho schopnosti dohodnout se s vojskem na tom, kolik moci mu zaručí budoucí ústava. Zprávy z prvního volebního dne ale hovořily o vysoké účasti.

Komplikované volby

Volby do dolní komory parlamentu jsou rozděleny podle území do tří dvoukolových etap. Do horní komory se bude volit od konce ledna do 11. března. Ve hře je 498 křesel v dolní a 180 v horní komoře orgánu. O dvou třetinách mandátů v dolní komoře se rozhodne poměrným systémem prostřednictvím stranických kandidátek. Třetina bude vybrána většinovým systémem z jednotlivců.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video