„Je to nejhorší doba, kdy mohlo něco takového přijít,“ citoval deník Wall Street Journal Maggie Barreirovou z univerzity San Francisco v ekvádorské metropoli Quitu. „Státní pokladna je prázdná a ještě máme problémy s likviditou.
Aby toho nebylo málo, ekvádorský prezident Rafael Correa je v mezinárodní finanční izolaci. V roce 2008 se totiž rozhodl nesplatit vládní dluhopisy a země tak zbankrotovala. Od té doby jí mezinárodní investoři nepůjčí ani cent. Byli to maximálně Číňané, kteří s vidinou zvýšení politického vlivu v latinskoamerické ekonomice v posledních letech Ekvádoru nějaké peníze půjčili. „Nepřijdou žádní velcí investoři ani finanční injekce nebo lavina soukromých investic,“ krotí marné naděje Vicente Albornoz, děkan ekonomické fakulty další ekvádorské univerzity Las Americas.
Correa v reakci na nutné výdaje pro obnovu oblastí postižených zemětřesením o síle téměř osm stupňů oznámil zvýšení daně z přidané hodnoty o dva procentní body na 14 procent a jednorázové zdanění milionářů. Ti s majetkem nad milion dolarů zaplatí jednorázově 0,9 procenta ze svého jmění. Spoluúčasti na obnově země se nevyhnou ani méně majetní Ekvádorci.
Ti s příjmy nad tisíc dolarů měsíčně odvedou jednodenní plat a ti, kteří vydělávají nad pět tisíc dolarů měsíčně, dají na rekonstrukci pětidenní výdělek. Zvýšit se mají také korporátní daně, ale Correa, který už požádal Světovou banku o nouzový úvěr ve výši 600 milionů dolarů, bližší informace zatím nezveřejnil.
| Černé vyhlídky |
|---|
| Ekvádorská ekonomika byla na kolenou již před dubnovým zemětřesením. Nejmenší členská země skupiny zemí vyvážejících ropu (OPEC) trpí propadem cen černého zlata stejně, ne-li více než její členové v Perském zálivu. Zahraniční dluh se za posledních sedm let zdvojnásobil a Mezinárodní měnový fond očekává, že letos ekvádorská ekonomika klesne o 4,5 procenta a příští rok o další 4,3 procenta. |
