Hodnota celkového ročního exportu Ruské federace je 515 miliard amerických dolarů a vývoz plynu z toho tvoří 13 procent. Kdyby se tak Rusko rozhodlo bojovat o Ukrajinu energetickou izolací zemí EU, ublížilo by i samo sobě.
Například jen na exportu do Velké Britanie, Německa, Polska a Itálie Gazprom vydělává 66 miliard amerických dolarů. Kabinet kolem Vladimira Putina se díky tomu může těšit ze štědrých daní. Podle informací agentury Raymond James tvoří fiskální zisk Ruska ze západních aktivit Gazpromu pět procent celkového výběru daní.
Problém je již na stole
Samotné energetické výhrůžky ruských představitelů vůči Západu tak mohou znamenat K. O. už teď oslabené ekonomice země. Rusko trápí ekonomický propad od loňského roku, kdy růst ekonomiky země klesl o dvě procenta na 1,3 procenta HDP. Křivka vývoje ekonomiky by po energetickém výpadku klesala ještě rychleji. „Bylo by to pro Rusy kontraproduktivní, jelikož postižené země by začaly hledat alternativy k závislosti na ruských energiích,“ říká Pavel Molchanov, energetický analytik Raymond James.
Už od začátku krymské krize dochází k revizi evropských postojů k energetice. Pomalý ústup ze zákazu těžby břidlicového plynu či preference ropovodů na Balkáně mohou pro Rusko znamenat velké propady byznysu. Například Česko se tento měsíc spolu se Slovenskem, Maďarskem a Polskem obrátilo na Spojené státy se žádostí, aby rozšířily vývoz břidlicového plynu do Evropy. „Kdyby v horizontu pěti až deseti let země z východní Evropy nepotřebovaly nakupovat tolik plynu od Gazpromu, jak je tomu dnes, Rusové by na to krutě dopaltili,“ dodal Pavel Molchanov.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má na vývoz této suroviny z Ruska monopol. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně Česka. Evropa dovozem ruského plynu pokrývá téměř třetinu své poptávky po této strategické surovině.
Plynárenský gigant se třese o zákazníky
Gazprom již proto uvažuje o změnách ve smlouvách, aby si udržel evropské zákazníky. Podle ruského listu Vedomosti, je Gazprom ochoten odstranit ze smluv klauzuli, podle které musí zákazníci za dohodnuté dodávky plynu zaplatit i v případě, že je ve skutečnosti neodeberou. Gazprom by se tak vyhnul sporům jako byl ten s německou skupinou RWE. Ta v roce 2012 žádala zpět 1,5 miliardy amerických dolarů, jako sumu, kterou Rusům zaplatila za nepřevzaté dodávky plynu.
Gazprom se ke zprávě nevyjádřil. Někteří analytici ale upozorňují, že zbavit se energetické závislosti na Rusku nebude pro Evropu tak jednoduché. „Evropa nemá mnoho prostoru pro omezování nákupů ruského plynu. To znamená, že Gazprom se s největší pravděpodobností nemusí obávat možných hospodářských sankcí ze strany EU,“ tvrdí ruská společnost Alfa Bank.
David Klimeš: Břidlicové štěpení Putinova vlivu
