Energetický systém Ukrajiny je na hraně kolapsu. Obyvatelé se od Ruska nenechají vydírat mrazem
- Ukrajině hrozí další velké výpadky dodávek energie i celostátní blackout.
- Rusko se zaměřilo na levobřežní Ukrajinu a Kyjev.
- Většina Ukrajinců tvrdí, že je připravena čelit válečným útrapám tak dlouho, jak bude třeba.
Ukrajinská energetická krize se dále prohlubuje. Rusko obnovilo útoky na energetickou infrastrukturu navzdory tomu, že by podle výkladu Kyjeva mělo ještě platit neoficiální příměří týkající se těchto cílů. Moskva však tvrdí, že období neútočení na energetiku skončilo už v neděli.
Ještě v pondělí prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdil, že Moskva klid zbraní převážně dodržuje. V úterý ale Kyjev naznačil, že Kreml pouze cynicky čekal na to, až na Ukrajině opět udeří silné mrazy. „Nebyly to vojenské cíle. Byly čistě civilní. Statisíce rodin, včetně dětí, byly úmyslně ponechány bez vytápění během nejtužší zimy,“ uvedl na sociální síti X ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Teplota podle něj na některých místech klesla až na −25 stupňů Celsia.
Riziko blackoutů roste
Kyjev nepochybuje o tom, že Rusové využívají tuhé zimy k tomu, aby napadené zemi svými útoky přivodili co nejvíce škod a zlomili morálku jejího obyvatelstva. Křehký energetický systém poškozený častými útoky pak hůře odolává i zátěži počasí, tedy například námraze. Ukrajina v důsledku toho čelí největším energetickým potížím od začátku války.
Nedávné kaskádové výpadky vedly k tomu, že mnoho obyvatel přišlo o elektřinu, topení a teplou vodu. Energetická infrastruktura se zároveň stala druhou frontou, někteří pracovníci umírají při pokusech o opravu škod v terénu.
„Systém je skutečně na hranici svých možností,“ řekl serveru Euractiv Rouven Stubbe z think tanku Green Deal Ukrajina. „Pokud bude Rusko takto pokračovat, incidenty, jako byla kaskáda výpadků elektřiny mezi Moldavskem, Rumunskem a Ukrajinou, mohou být častější. To byl skutečně téměř nejhorší scénář a ukazuje, že ukrajinský systém se stává stále křehčím,“ dodal a varoval i před možností celostátního blackoutu.
Ruská snaha zdecimovat levý břeh Ukrajiny
Kritická je situace zejména v Kyjevě. Energetici už minulý týden oznámili, že metropole je zásobovaná takřka výhradně ze zdrojů ze vzdálenějších míst, což je technicky náročný úkol i v době míru. Vše komplikuje špatný stav některých budov a léta zanedbávaná údržba rozvodů. Experti tak museli vypracovat složitý systém odstávek.
„Toto je pro kyjevský energetický systém nejtěžší část války,“ řekl podle The Kyiv Independent Oleksandr Charčenko z platformy Energy Industry Research Center. Varoval, že příštích několik týdnů zimy bude kritických. Tvrdí ale, že systematickým útokům čelí další tři oblasti: Oděsa, Charkov a průmyslový koridor Dnipro–Kryvyj Rih.
Naproti tomu některá města na západě podle něj zažívají menší výpadky, není ale možné odtud přenést elektřinu do strádajících oblastí. Problémem jsou úzká hrdla v přenosové soustavě a poškozená infrastruktura na místě. Marija Caturijanová z Ukraine Facility Platform míní, že ruským cílem je energeticky vyhladovět levý břeh Ukrajiny včetně Kyjeva.
Země v současnosti využívá takřka naplno kapacitu pro dovoz elektřiny z Evropy. Její import v lednu oproti prosinci stoupl o čtyřicet procent na rekordních 894 gigawatthodin. „Toto je nejvyšší hodnota dovozu za období totální války. Maďarsko i nadále představuje největší podíl, tedy 45 procent,“ uvedla podle Reuters analytická společnost ExPro.
Zahraniční pomoc je důležitá
Celkové napětí pomáhá mírnit fakt, že se na tento zdroj podařilo převést některé velké podniky, jako jsou Naftogaz a provozovatel železnice Ukrzaliznycja. „Tuto zimu bude společnost dovážet přibližně padesát procent své celkové spotřeby elektřiny,“ oznámil operátor minulý měsíc. Ani tato strategie ale příliš nepomohla zmírnit strádání přímo v nejhůře postižených lokalitách.
Ukrajině v tuto chvíli pomáhá zahraniční pomoc, ze zemí jako Polsko a Česko tam míří generátory různé kapacity. „Každá jednotka takového zařízení znamená pro lidi světlo, teplo a bezpečí,“ zdůraznil vicepremiér Oleksij Kuleba. Charčenko si ale postěžoval na to, že potíže prohlubuje byrokracie, která někdy zdržuje i dárcovské mechanismy.
Kvůli problémům v hlavním městě už se také veřejně nepohodli Zelenskyj s kyjevským starostou Vitalijem Kličkem. Prezident obvinil správu metropole z toho, že nečiní dost. Uvedl, že v Charkově je situace lepší, protože město značně investovalo do decentralizovaných energetických řešení. Kličko se brání kritice s tím, že řadu zodpovědných osob jmenuje na svá místa prezident, nikoliv starosta.
Zároveň obvinil centrální vládu z toho, že loni odebrala z městského rozpočtu miliardy hřiven. Zdůraznil však, že takové potyčky jen pomáhají Rusku. „Mezi těmito obviněními Putinovo jméno nějak zmizelo,“ poznamenal pro Ukrajinskou Pravdu.
Je třeba připravit se na další zimu
Caturijanová upozorňuje na to, že země musí už nyní hledat i dlouhodobá řešení potíží a připravovat se na další možnou válečnou zimu. V první řadě by podle ní měl dostat větší prostor soukromý sektor na úkor státu. „Pokusy o spuštění nových megawattů prostřednictvím směrnic státním energetickým společnostem nepřinesly systémové výsledky,“ podotkla.
I zahraniční dárci by podle ní mohli investovat do větších energetických projektů. Také Charčenko varoval před tím, aby na jaře země upadla do nečinnosti, a vyzval západní spojence, aby se snažili pomoci nad rámec nouzových opatření. Apeloval na zahraniční vlády, aby podnítily soukromé investice prostřednictvím záruk rizik.
V současnosti se přitom čeká, zda nastane nějaký pokrok v mírových rozhovorech, které se mají za amerického zprostředkování konat ve středu a ve čtvrtek v Abú Dhabí. Dosavadní proces uvízl na ruském požadavku na ovládnutí celého Donbasu. Někteří Ukrajinci míní, že místo vyjednávání není neutrální a Kyjev bude tlačen k ústupkům v době, kdy je v citlivé pozici kvůli energetické krizi.
Přibylo Ukrajinců odhodlaných strádat
„Rusové i Američané ve skutečnosti čekají na to, až Ukrajina takříkajíc kapituluje, a povzbuzují ji k tomu. Není zcela jasné, proč by se měla vzdát teď, samozřejmě kromě těchto zimních energetických útoků,“ řekl The New Voice of Ukraine politolog Ivan Preobraženskyj.
Z průzkumu Kyiv International Institute of Sociology (KIIS) vyplývá, že devět z deseti Ukrajinců považuje tyto ruské akce za snahu přimět zemi ke kapitulaci. Mírně nadpoloviční většina Ukrajinců přitom odmítá vzdát se Donbasu i v případě, že by za to země dostala od USA a Evropy bezpečnostní záruky. Akceptovalo by to čtyřicet procent dotázaných.
Jen pětina respondentů si myslí, že válka skončí v letošním prvním pololetí. Největší skupina se domnívá, že se potáhne do roku 2027 nebo dál. Dvě třetiny lidí pak tvrdí, že jsou ochotni přestát válečné útrapy, dokud bude třeba. Výpadky elektřiny a tepla tuto odvahu neutlumily, podíl odhodlaných naopak v posledních měsících roste.
