Erdoğan hrozí Řecku. Do vojenského cvičení se zapojila Francie | E15.cz

Erdoğan hrozí Řecku zničením. Německý ministr zahraničí: I jiskřička může zažehnout katastrofu

Lukáš Vojáček

Hádka o ropu a zemní plyn mezi Řeckem a Tureckem nekončí. Obě znesvářené strany pokračují ve vzájemném osočování a ukazování svalů. K probíhajícímu vojenskému cvičení řecké armády a Spojených arabských emirátů se podle agentury Reuters připojily také jednotky z Francie, Itálie a řecké části Kypru. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan dal nicméně najevo, že Ankara se zastrašit nenechá.

Francie přiznala, že do Řecka vyslala tři stíhačky Rafale, válečnou loď La Fayette a vrtulník. Společné cvičení pěti zemí se bude konat ve vodách mezi Krétou a Kyprem až do pátku. „Naší prioritou je dialog, spolupráce a diplomacie, aby se východní Středomoří stalo oblastí stability a respektu k mezinárodnímu právu. Region nemůže být hřištěm národních ambicí,“ vzkázala na Twitteru francouzská ministryně obrany Florence Parlyová. Její země ve sporu dlouhodobě podporuje řeckou stranu. 

Turci mezitím uskutečnili vlastní manévry, do kterých se podle jejich zdrojů zapojil také americký torpédoborec USS Winston S. Churchill. Italské námořnictvo zase na základě tvrzení americké CNN nacvičovalo v uplynulých dnech bojové akce s oběma tábory. Turecký prezident Erdoğan má ovšem jasno.

„Nebudeme dělat kompromisy. Jsme připraveni udělat vše, co je nezbytné. Turecko si vezme to, na co má právo v Egejském i Černém moři,“ pronesl. Současně varoval Řecko a jeho spojence, aby „nedělali chyby, jež povedou k jejich zničení“. 

Německý ministr zahraničí Heiko Maas v úterý osobně hovořil se šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem i jeho tureckým protějškem Mevlütem Çavuşoglem a upozornil je, že „jakákoli jiskřička může zažehnout katastrofu“. Podle Maase ani jedna strana netouží řešit rozepři silou, obviňují se však vzájemně ze vzniku patové situace. Ta se navíc může brzy ještě vyostřit.

Řecký ministerský předseda Kyriakos Mitsotakis totiž ve středu oznámil, že využije svého práva a rozšíří řecké výsostné vody u západního pobřeží. Místo jedenácti kilometrů mají nyní sahat 22 kilometrů od řeckých břehů. Ačkoli tento krok nezasahuje do tureckých záležitostí, agentura DPA připomněla prohlášení tureckého parlamentu z roku 1995, na jehož základě může být rozšíření řeckých výsostných vod důvodem k vyhlášení války. 

Řecko a Turecko spolu soupeří desítky let nejen o ropu a zemní plyn, ale rovněž o historicky sporná území v Egejském a Středozemním moři včetně kontroly nad rozděleným ostrovem Kypr. Rozdmýchávání starých sporů se symbolicky odehrává v týdnu, kdy si Turci připomínají 949 let od bitvy u Mantzikertu. V té turecké vojsko vedené sultánem Alp-Arslanem drtivě porazilo upadající Byzantskou říši, čímž se mu otevřela cesta k dalším dobyvačným nájezdům na západ.

„Každý musí vidět, že Turecko není země, jejíž trpělivost by měla být zkoušena. Jestli se nám někdo chce postavit a čelit následkům, jen ať to udělá. Pokud ne, ať se nám klidí z cesty, a my budeme pokračovat v naší práci,“ prohlásil turecký prezident na oslavách výročí proslulé středověké bitvy.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!