Erdogan má problémy s Kurdy

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Zdroj: ctk

Turecko muselo soustředit svou vojenskou sílu na východě země, kde propukly potyčky mezi bezpečnostními složkami a Kurdy. Vedení státu tvrdí, že se odbojní členové menšiny snaží zemi destabilizovat před červnovými volbami. V nich by vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) chtěla získat ústavní většinu potřebnou k posílení prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho naděje však může zmařit právě prokurdská strana.

Mezi vládou a Stranou kurdských pracujících (PKK) panuje křehké příměří. Vězněný lídr Abdullah Ocalan sice vyzval Kurdy, aby odboj ukončili, u hranic s Íránem ale o víkendu při střetech zemřelo pět členů PKK a zraněni byli čtyři vojáci. Armáda do oblasti poslala více lidí, letadla a vrtulníky. Mírový proces podrývají vzájemná nedůvěra i Erdoganova tvrzení, že díky jeho reformám kurdský problém už neexistuje. „Lidé ztrácejí trpělivost, a pokud se brzy něco nezmění, bude naděje zcela vymýcena,“ řekl Reuters muž, jehož syn padl v řadách PKK.

Situaci komplikuje důležitost role Kurdů v boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku a jejich pochyby o postoji Ankary k džihádistům. Podle mnoha názorů je přitom Erdoganova autorita závislá na úspěchu smíru. „Určitá politická strana se snaží získat hlasy za akce rozvratné teroristické organizace,“ uvedl prezident k vývoji na východě.

Na mysli měl prokurdskou Demokratickou stranu lidu (HDP), která agituje také v cizině, hlavně v Německu. Doufá, že by s podporou zahraničních voličů mohla překonat desetiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu. Dříve její zástupci dávali přednost individuální kandidatuře. Partaj v pátek uvedla, že se panikařící vláda před volbami pokusí zvýšit napětí.
Experti se obávají, že k dalšímu pnutí by mohl přispět případný neúspěch HDP a její absence v parlamentu. Pokud se tam dostane, může to naopak znamenat konec Erdoganovy šance na zisk „superprezidentských“ pravomocí.