Erdogan pokračuje v boji o moc, vyhodil policejní špičky

turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan

turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan Zdroj: ctk

Rozsáhlá turecká korupční aféra v nejvyšší politice má pokračování. V Ankaře bylo sesazeno 350 policejních důstojníků. Krok je považován za odvetu premiéra Recepa Tayyipa Erdogana v boji o moc s klerikem žijícím v americkém exilu.

Kauza se táhne zhruba od půli prosince. Odstartovalo ji zadržení známých byznysmenů a synů tří ministrů v souvislosti s úplatkářstvím v oblasti veřejných zakázek. Skandál je zřejmě dosud největší výzvou Erdoganovy kariéry. A to v době, kdy zvažoval účast v letošních prvních přímých prezidentských volbách.

Erdogan tvrdí, že kauza je „justičním pučem“. Za spiknutím má stát duchovní Fethullah Gülen a jeho hnutí Hizmat. Jeho stoupenci totiž zastávají vlivné posty v justici a policii. „Čistky, tedy přesněji spíše masakry, jsou prováděny státními úředníky, kteří plní své povinnosti vyplývající ze zákona,“ distancoval se od předchozího dění Gülen. Klerik byl přitom dříve Erdoganovým spojencem ve snaze o islamizaci sekulárního státu. Předpokládá se, že právě jeho síť v oblasti spravedlnosti a vnitra pomohla Erdoganovi vyšachovat ze hry tradičně silnou armádu.

Po vypuknutí skandálu začaly nové protivládní protesty. Předseda vlády odmítá rezignovat a zaštiťuje se hospodářskými úspěchy. „Jestliže je tu korupce, jak to, že se během deseti let, co jsme u moci, HDP zvedl z 230 miliard dolarů až na 800 miliard?“ tázal se.

Odborníci se zatím neshodují na tom, jak vážný dopad bude skandál na ekonomiku mít. Lira výrazně oslabila a experti se obávají ztráty důvěry investorů. Upozorňují i na dlouhodobé strukturální problémy a nejasnosti ohledně vykazování růstu HDP. Zdůrazňují, že právě hospodářské potíže mohou premiérovi nakonec srazit vaz. „V tureckém politickém prostředí je silný hospodářský výkon základem přijetí vlády,“ řekl Reuters Emre Erdogan z agentury pro výzkum veřejného mínění.

Turecké megaprojekty jsou v ohrožení
Turecký skandál ukázal úzké propojení politiky a stavebního průmyslu v době ambiciózních konstrukčních projektů. Jimi se premiér Recep Tayyip Erdogan snaží zapůsobit na celý svět a dát že Turecko chce hrát větší roli nejen v regionu.
Koncem října spojil Evropu s Asií železniční tunel pod Bosporem. V Istanbulu má vyrůst třetí letiště, třetí most přes úžinu či obří mešita. Mezi megalomanské plány patří také padesátikilometrový kanál, který má svým významem konkurovat Suezskému průplavu.
Aféra ale může kontroverzní projekty přibrzdit. „Podnikatelé, kteří se zabývají stavbou letiště, nyní čelí obsílkám. Proč? Protože jim nechtějí umožnit dělat letiště. Ptám se těchto prokurátorů špatné víry: kde je vaše vlastenectví?“ horlil Erdogan na shromáždění věrných.
Výstavba je pro vládu zcela zásadní. Během pěti posledních let vzrostla zaměstnanost ve stavebnictví o 51 procent, tvrdí Financial Times. Premiér měl přitom rozhodující slovo. Přímo pod něj spadala například i správa veřejného bydlení Toki, jež má podle listu v portfoliu pozemky za sedm miliard dolarů.

The Guardian: Turecko: poučuje, neposlouchá