„O potřebě eurobondů se poslední dobou mluví velmi intenzivně. Chtěl bych potvrdit, že Evropská komise brzy představí možnosti spojené se zavedením společných evropských bondů. Některé varianty by mohly být implementovány v rámci současné smlouvy, jiné by vyžadovaly její změnu,“ řekl Barroso v Evropském parlamentu.
Barroso ale zároveň dodal, že cesta k eurobondům bude, zvlášť v případě nutnosti měnit evropské smlouvy, ještě dlouhá. Nelze na ně proto spoléhat jako na rychlý a zázračný lék.
„Jejich zavedení nepřinese okamžité řešení všech problémů, kterým čelíme, bude to součást širšího přístupu k další ekonomické a politické integraci,“ upřesnil Barroso.
Barroso také vyzval 17 členů eurozóny, aby více spolupracovali, což je podle jeho názoru jedinou možností, jak zastavit negativní vývoj na trzích. Skupina zemí platících eurem by se měla soustředit na posílení integrace.
Podle šéfa Evropské komise je nutné, aby hledání nového fungování eurozóny víc řídil Brusel. Představa, že velké státy jako Německo nebo Francie přijdou s vlastní iniciativou a menší státy se plánu přizpůsobí, podle něj nemá velkou naději na úspěch.
Eurobondy naráží na nesouhlas Německa
Zavedení eurobondů, díky kterým by si mohly zadlužené státy půjčovat za výhodnějších podmínek, dlouhodobě podporuje například italský ministr financí Giulio Tremonti. Podle něj jsou jedinou možností, jak vyřešit dluhovou krizi v eurozóně. Myšlenku podporují i někteří vlivní odborníci nebo známý investor George Soros.
Společné evropské dluhopisy mají ale silného oponenta v podobě Německa. Berlín se domnívá, že společné dluhopisy by mohly snížit motivaci nedisciplinovaných států zkrotit veřejné finance. Navíc by se půjčování zřejmě prodražilo i samotnému Německu, což by znamenalo vyšší zatížení tamních daňových poplatníků.
