Generální sekretariát Evropské komise v pondělí rozeslal členským státům navrhované znění dohody o ochraně klimatu, o němž se má v Bruselu jednat. Z reakcí, které se do Bruselu vrátily, vyplývá, že jednání nebudou vůbec jednoduchá.
Podle serveru EUobserver, který má k dispozici vyjádření 22 členských států, se největší rozpory dají čekat v oblasti energetiky. Vlády se rozcházejí především v názoru na to, jakou část energetického mixu by v roce 2030 měly tvořit obnovitelné zdroje a jaké cíle by měly být stanoveny pro energetickou efektivitu, tedy snižování spotřeby elektřiny.
Dánové chtějí více, Britové méně
S návrhem komise na snížení spotřeby o 30 procent souhlasí 12 členských států. Velká Británie a Kypr ale požadují, aby nebyl stanoven žádný limit. Nejméně sedm středo- a východoevropských zemí žádá stanovení cíle na 25 procent a Dánsko chce, aby konečná podoba dohody hovořila o „nejméně 30 procentech“.
Státy se rozcházejí i v tom, zda má být požadavek na snížení spotřeby závazný nebo jen orientační. Přísnější variantu prosazuje pouze šestice zemí.
Podobné neshody se týkají i obnovitelných zdrojů. Komise navrhuje, aby z nich do roku 2030 pocházelo 27 procent veškeré elektřiny. Skupina států požaduje „nejméně 27 procent“ a Německo a Dánsko žádají navýšení cíle na 30 procent.
Jednání se protáhnou, předpovídá Merkelová
Česko už dříve avizovalo, že si nepřeje zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetice ani energetické účinnosti. Praha se mimo jiné obává opakování fiaska se špatně nastavenou finanční podporou obnovitelných zdrojů.
To, že se očekávají složitá jednání, potvrdilo i úterní prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové. Přestože se evropští lídři podle ní pokusí dosáhnout dohody už příští týden, „není jasné“, zda se to podaří. „Ti, kteří znají Evropu, vědí, jak důležité je být trpělivý,“ dodala.
Komisařka pro otázky klimatu Connie Hedegaardová ale věří, že na summitu se podaří dojednat kompromis. „Neměli bychom narazit na žádné problémy, které bychom nemohli překonat,“ řekla agentuře Reuters.
