Základem má být podle dostupných informací podobná úvaha, jaká vedla k uzavření březnové dohody mezi EU a Tureckem. Státy, jako jsou například Tunisko, Niger, Etiopie, ale také třeba Jordánsko či Libanon, by mohly výměnou za lepší spolupráci při zvládání migrace těžit z vyšší evropské finanční podpory, ale také vízové liberalizace či lepších obchodních podmínek. Smyslem je zlepšit podmínky možných budoucích migrantů natolik, aby jim v zásadě nestálo za to se do Evropy vůbec vydávat.
„Není to jen návrh na financování, ale také dohoda o tom, že i oni mají udělat svůj díl práce, aby se lidé od nich nevydávali na cestu,“ řekl dobře informovaný zdroj. O úterních návrzích už budou moci diskutovat účastníci summitu EU koncem tohoto měsíce.
Další část návrhů Evropské komise k řešení migrační krize přichází v době, kdy například z Rakouska znějí hlasy o potřebě převzetí tvrdého „australského“ modelu řešení migrace. Mluvčí komise Tove Ernstová ale takovou možnost odmítla.
Miliardy eur pro Afriku
Podle listu Financial Times plánuje komise v příštích čtyřech letech na pomoc zemím subsaharské Afriky a Blízkého východu využít osmi miliard eur (216 miliard korun) z nejrůznějších fondů. Už loni v prosinci po jednání EU a afrických zemí v maltské Valettě vznikl svěřenecký fond určený „pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe“, disponující teoreticky 1,8 miliardy eur (přes 48,5 miliardy korun).
Komise přitom zároveň zvažuje, že na základě modelu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), kterým chce podpořit hospodářství EU, vznikne podobný fond pro investice vnější. Peníze z něj - ze soukromých i veřejných zdrojů - ve výši až 60 miliard eur (přes 1,5 bilionu korun) by měly jít na infrastrukturní a další projekty pomáhající řešit základní příčiny migrace.
V úterý také komise představí směrnici měnící pravidla „modrých karet“, tedy způsobu, jak mohou země EU legálně přijímat cizince, kteří mají pro ně potřebnou vysokou odbornou kvalifikaci.
