EU připravuje tvrdší sankce vůči Rusku. Sobotka: Nemusíme souhlasit

Budova Evropské komise

Budova Evropské komise Zdroj: CC BY 2.0: Sebastien Bertrand via Flickr

Protiruské sankce budou tvrdší, rozhodl v noci summit EU. Evropská komise má navrhnout podobu nových sankcí do týdne, prohlásil Herman Van Rompuy. Konkrétní návrhy prý budou na stole už v pondělí. USA krok EU uvítaly. Premiér Bohuslav Sobotka má o sankcích pochybnosti. Vyhradil si právo sankce z ekonomických důvodů odmítnout.

Van Rompuy na tiskové konferenci označil diskusi o situaci na východě Ukrajiny za intenzivní. Summit podle něj vyjádřil znepokojení nad prudkými boji, neustávajícími přesuny bojovníků i techniky přes hranici z Ruska a také z přítomnosti a akcí ruských ozbrojených sil na ukrajinském území.

Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Caitlin Haydenová uvítala, že EU projevila „podporu ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti“ a připravenost vyhlásit další sankce proti Rusku. Dodala, že USA na přípravě sankcí s EU spolupracují.

EU rozhodnutím o přípravě dalších sankcí odpovídá na zhoršení situace na východě Ukrajiny z posledních dní. Podle západních zemí i ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který dnes summit oslovil, se do bojů v posledních dnech přímo zapojili ruští vojáci a technika. Porošenko v sobotu večer novinářům řekl, že o přitvrzení sankcí ze strany EU nepochybuje.

Merkelová: Pokud se situace nezlepší, přijdou sankce

Německá kancléřka Angela Merkelová vysvětlila, že sankce budou spuštěny, pokud nepřijdou „kvalitativní změny nynější situace“. Postiženy podle ní mohou být oblasti, na které se komise už zaměřila, možné jsou tedy podle ní další omezení ve finanční či energetické oblasti.

Merkelová na tiskové konferenci připustila, že summit vedl debatu o úspěšnosti sankcí. „Ale všichni jsme souhlasili, že není možné vojenské řešení tohoto problému,“ poznamenala. To prý je také jeden z důvodů, proč Merkelová odmítla možnost dodávek vojenské techniky Kyjevu.

Podle předsedy Evropské komise José Barrosa panovala na summitu shoda v tom, že pokud bude Rusko situaci dál eskalovat, bude to pro něj mít výrazné náklady. „Komise rychle předloží další návrhy opatření,“ prohlásil Barroso.

Česko i Slovensko mají pochybnosti

„Vyhradil jsem si právo s některými částmi tohoto návrhu nesouhlasit, pokud se budeme domnívat, že není správné, aby Evropa šla tímto směrem,“ řekl novinářům po summitu český premiér. Návrh komise podle Sobotky vláda prostuduje, zanalyzuje jeho dopady na českou ekonomiku a nejspíš ve středu projedná. Pak bude zřejmé, s jakými částmi bude moci Česko souhlasit a s jakými nikoliv, dodal premiér.

Předseda české vlády má hluboké pochybnosti o tom, zda přitvrzení sankcí může přispět k řešení prohlubující se ukrajinské krize. Podobně zdrženlivé jsou podle něj i další země, například Slovensko, Maďarsko či Rakousko. „Předpokládám, že připomínky k návrhu Evropské komise nepřijdou jen z České republiky,“ poznamenal Sobotka.

Postup se Sobotkou hodlá podle listu Sme koordinovat slovenský premiér Robert Fico. Také si vyhradil právo odmítnout sankce, pokud by poškozovaly národní zájmy. „Nesouhlasím s touto sankční válkou. Sankce nikam nevedou,“ řekl. „Zdá se, že dosavadní sankce vůbec nezměnily postoj Ruska, právě naopak. A další sankce mohou situaci na Ukrajině ještě zhoršit,“ varoval.

Výběr dosavadních sankcí a dalších opatření EU proti Rusku
DIPLOMATICKÁ OPATŘENÍ A DALŠÍ KROKY

- Summit EU vyzval 16. července Evropskou investiční banku (EIB), aby pozastavila podpisy nových finančních operací v Rusku, členské země unie budou koordinovat své postoje v řídících orgánech Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) tak, aby také tato instituce zmrazila financování nových operací v Ruské federaci.

- Summit lídrů vyspělých ekonomik ze skupiny G7, který se konal 4. až 5. června náhradou za zrušené setkání, jež se mělo ve stejném termínu ještě za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina odehrát v ruském letovisku Soči, podpořil přerušení vyjednávání o připojení Ruska k Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a k Mezinárodní agentuře pro energii (IEA).

- Byl zrušen summit EU-Rusko a nemají se konat ani dvoustranné schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni. Přerušena byla rovněž jednání o vízové liberalizaci a nové smlouvě upravující vzájemné obchodní vztahy. Summit EU v červenci také vyzval Evropskou komisi, aby případ od případu vyhodnotila, které programy dvoustranné či regionální spolupráce s Ruskem pozastavit. Projekty týkající se výhradně přeshraniční spolupráce a občanské společnosti budou zachovány.
ZMRAZENÍ MAJETKU A VÍZOVÉ SANKCE

- Zmrazení majetku a vízové sankce se týkají 95 osob, 23 subjektů má zmrazen majetek v EU. Postiženi jsou jedinci, kteří jsou odpovědni za akce narušující územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny, či firmy, jež měly prospěch z ruské anexe Krymu: například nezákonně převzaly tamní majetek patřící ukrajinským společnostem.
RESTRIKCE ZA ANEXI KRYMU A SEVASTOPOLU

- Jako výraz nesouhlasu s nezákonnou anexí Krymu a Sevastopolu EU zavedla sankce na dovoz zboží vyráběného na Krymu nebo v Sevastopolu, pokud toto zboží nemá ukrajinský certifikát.

- Zároveň EU vyslovila zákaz nových investic v dopravě, telekomunikacích a energetice a v oblastech využívání ropy, zemního plynu a minerálních zásob. Zařízení vztahující se k těmto sektorům nebudou dovážena na Krym a do Sevastopolu a nebudou ani poskytovány příslušné finanční služby.
EKONOMICKÉ SANKCE

- Občané a společnosti členských států EU nesmějí nakupovat či prodávat nové dluhopisy, vlastní kapitál a další finanční nástroje se splatností delší než 90 dnů, vydané pěti ruskými bankami vlastněnými státem nebo jejich pobočkami. Není také povoleno poskytovat investiční služby pro tyto subjekty nebo s nimi obchodovat.

- Embargo na dovoz a vývoz zbraní a vojenského materiálu do Ruska a z něj, vztahující se na všechny položky společného vojenského seznamu EU.

- Zákaz vývozu zboží a technologie dvojího užití, vojenského i civilního, do Ruska nebo pro ruskou armádu, včetně všech položek na seznamu zboží dvojího užití EU.

- Vývoz vybavení a technologie pro energetiku do Ruska musí nejdříve schválit příslušné úřady členských států. Bude zakázán export zařízení určených k průzkumu a těžbě ropných ložisek v hlubokých vodách, průzkumu a těžbě arktické ropy a projektů na těžbu břidličného plynu v Rusku.