Prodloužení začne formálně platit poté, co bude v nejbližších dnech zveřejněno v unijním věstníku. Na seznamu bylo od posledních změn 15. září loňského roku 149 jmen, tři lidé ale od té doby zemřeli. Jedním z nich je Igor Sergun, někdejší šéf ruské vojenské rozvědky GRU. Podle Moskvy podlehl na počátku ledna srdečnímu záchvatu, média však spekulovala, že zemřel v Libanonu.
Na seznamu dál figuruje například ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin či lidé blízcí Kremlu jako Sergej Gljazev, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Nechybí jména náměstků ruského ministra obrany, vojáků, kteří přímo plánovali či veleli ruskému vstupu na Krym, ale také velitelé separatistických jednotek na Donbasu a lídři tamních samozvaných republik.
Opatření proti konkrétním lidem a firmám, kteří měli na anexi Krymu podíl či z ní měli prospěch, jsou jen částí reakce EU na ruský postup v ukrajinské krizi. Především kvůli vývoji okolo separatistických regionů na východě Ukrajiny uvalila unie na Rusko některé hospodářské sankce, Moskva reagovala vlastními protiopatřeními. Vztahy mezi osmadvacítkou a Ruskem jsou nadále velmi chladné. O prodloužení hospodářských kroků vůči Rusku unii diskuse letos ještě čeká.
