Třiadvacetikilometrová trasa podzemní dráhy v severoindickém Lakhnaú má umožnit více než třem milionům obyvatel města využívat veřejnou dopravu. Investice tohoto druhu zlepší nejen mobilitu, ale jsou také příspěvkem k ochraně životního prostředí a zdraví, uvedla Evropská investiční banka, která má úvěr na výstavbu metra zprostředkovat.
Dalším tématem třinácté vrcholné schůzky EU-Indie byla těsnější spolupráce v boji proti terorismu. Indický premiér Naréndra Módí o něm hovořil nejen s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, ale také s belgickým premiérem Charlesem Michelem, informovala DPA.
Svaz německého průmyslu (BDI) na okraj bruselské schůzky Indii vyzval k oživení rozhovorů o unijně-indické dohodě o volném obchodu, které se zadrhly v roce 2013. „K průlomu potřebujeme odbourání cel, dodatečných odvodů a netarifních obchodních překážek například pro automobily, stroje a průmyslové textilie,“ uvedl BDI.
Organizace Lékaři bez hranic (MSF) ale varovala, aby Indie nepřistupovala na taková ustanovení v obchodní dohodě, která by milionům lidí mohla omezit přístup k cenově dostupným lékům.
Unijní návrh ohledně duševního vlastnictví by prý mohl vést k zastavení vývozu indických léků, pokud by nadnárodní společnosti argumentovaly porušením svých práv.
„Dvě třetiny léků, které kupujeme, abychom léčili HIV, tuberkulózu a malárii, jsou indická generika,“ upozornila šéfka MSF Joanne Liu. „Pokud bychom tyto dostupné léky neměli, zdaleka bychom nemohli léčit tolik lidí, jako nyní,“ varovala Liuová.
