Unie ochrání jen firmy, které nemají podstatný byznys v USA. Nepomůže ani velkým bankám, které i nadále nebudou chtít evropské projekty v Íránu financovat.
Evropská unie ochrání evropské firmy obchodující s Íránem před americkými sankcemi. Novelizuje nařízení z roku 1996, které mělo chránit evropský byznys před americkými sankcemi proti Kubě a Libyi. Platit má nejpozději od 6. srpna, kdy USA spustí první vlnu sankcí. Nařízení mimo jiné přikazuje evropským firmám, aby se americkými sankcemi neřídily a při jejich vymáhání nespolupracovali s americkými úřady.
Krok Komise, který posvětili i šéfové států a vlád na summitu minulý čtvrtek, evropský obchod s Íránem nespasí. „Jen velmi omezeně pomůže evropským bankám vzhledem k mezinárodnímu charakteru bankovního systému a k napojení velkých bank na americký finanční systém a dolarové transakce,“ připustil místopředseda Komise Valdis Dobrovskis. Šéf Komise Jean-Claude Juncker tvrdí, že nařízení pomůže hlavně malým a středním firmám, které chtějí s Íránem obchodovat. Jak bude nařízení fungovat, nelze odhadnout, protože ani v případě kubánských sankcí se v praxi neuplatnilo.
Klíčové je, jestli evropská firma s íránskými aktivitami má významný byznys i v USA. „Americká aktiva evropských firem nemůže Unie před zásahy amerických úřadů ochránit,“ vysvětluje Václav Šmejkal, expert na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Proto už firmy jako Siemens nebo Total ohlásily, že se do nových projektů v Íránu nebudou pouštět a ze stávajících nejspíš vycouvají.
Z českých středně velkých firem se v Íránu angažuje například skupina Solek Group, která v zemi připravuje stavbu fotovoltaické elektrárny s výkonem 10 megawattů. „Evropské nařízení nám dá větší jistotu, že můžeme v projektu pokračovat. Vidíme v Íránu velký potenciál a neradi bychom z něj odcházeli,“ říká majitel Soleku Zdeněk Sobotka. Jestli bude elektrárnu skutečně stavět, se Solek rozhodne v příštích měsících. Bude záležet, jestli se mu povede sehnat kvalitní financování a pojištění od státní pojišťovny EGAP. Menší evropské banky jako Danske Bank nebo Oberbank, které nemají velké aktivity v USA, byly dosud ochotné na projekty v Íránu půjčit peníze.
V lednovém průzkumu mezi šedesáti řediteli nadnárodních firem pro společnost Bourse&Bazaar se polovina dotázaných vyjádřila, že oživení evropského ochranného nařízení bude mít pozitivní dopad na jejich ochotu investovat dál v Íránu. Komise hodlá tento apetit podpořit také tím, že umožní Evropské investiční bance, aby evropské investice v Íránu financovala s využitím záruk poskytnutých evropským rozpočtem. Na tyto peníze by měly dosáhnout i malé a střední firmy.
|
