Státy Evropské unie v pátek po několika týdnech dohadů formálně schválily sankce vůči 40 běloruským činitelům odpovědným za volební manipulace a násilné potlačování opozičních demonstrací. Je mezi nimi ministr vnitra, šéfka volební komise či policejní velitelé. Autoritářský vládce Alexandr Lukašenko ovšem na sankčním seznamu nefiguruje.
Potrestání činitelů Lukašenkova režimu v noci ze čtvrtka na pátek po více než osmihodinovém jednání posvětili prezidenti a premiéři unijních zemí na summitu v Bruselu. Podařilo se jim přesvědčit Kypr, který sankce dlouhodobě blokoval ve snaze přesvědčit ostatních 26 členských států k tvrdšímu přístupu vůči Turecku. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell připustil, že kvůli táhlému sporu a neschopnosti shodnout se na společné reakci byla v sázce důvěryhodnost unie.
Sankce, které v pátek písemně na dálku schválily vlády členských zemí, znemožňují potrestaným Bělorusům cestovat na území unie. EU jim také zmrazila veškerý majetek v bankách svých členských zemí.
Na seznamu figuruje ministr vnitra Jurij Karajev, jeho náměstci a další činitelé úřadu, kteří jsou podle EU odpovědní za svévolné zatýkání demonstrantů a jejich mučení či za zastrašování novinářů a násilí vůči nim. Kvůli násilnostem unie potrestala také několik předáků běloruské policie a bezpečnostních úřadů.
Za falšování výsledků voleb se zase na seznam dostala předsedkyně volební komise Lidzija Jermošinová a další zástupci tohoto orgánu.
Sám Lukašenko, kterého EU po zmanipulovaných srpnových volbách neuznává za prezidenta, ale mezi potrestanými chybí. Zařadit jej tam sice chtěly především pobaltské země a další státy východního křídla EU, část členských zemí však byla proti. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela zatím unie preferuje snahu o dialog, který by v Bělorusku mohl vést k ukončení násilností vůči opozici a k vypsání nových voleb.
