Europarlament jednoznačně podpořil rozmístění 120 tisíc uprchlíků

Uprchlíci v Řecku

Uprchlíci v Řecku Zdroj: ctk/ap

Evropský parlament v hlasování velkou většinou podpořil návrh Evropské komise na přerozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl z Řecka, Itálie a Maďarska. Učinil tak jen několik dní před jednáním ministrů vnitra členských zemí EU, kteří se na podpoře návrhu kvůli odporu Česka a dalších zemí visegrádské skupiny (V4) prozatím nedokázali shodnout.

Právě státy osmadvacítky jsou ale těmi, kdo má v případném spuštění plánu na krizové přerozdělení 120 tisíc Syřanů, Iráčanů a Eritrejců poslední slovo. Na Česko by podle těchto kvót připadalo 2978 míst.

Většina zemí unie návrh podporuje a v úterý na opětovně svolané radě ministrů vnitra by tak o věci mohlo rozhodnout hlasování. Ministr zahraničí předsednického Lucemburska Jean Asselborn ve středu v diskusi v europarlamentu takovou možnost „silového“ řešení naznačil. Na druhou stranu o věci dál intenzivně jednají diplomaté unijních zemí ve snaze najít pro všechny přijatelný kompromis.

Podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse je výsledek hlasování jasným signálem do hlavních měst zemí EU, že europarlament se společně s evropskou exekutivou domnívá, že je čas už skutečně přejít k činům.

Komise podobný názor zopakovala v následně vydaném prohlášení a připomněla, že po dnes přijatém stanovisku parlamentu zbývá ke spuštění věci právě jen souhlas členských zemí.

Pro podporu plánu komise dnes podle tiskové služby europarlamentu zvedlo ruku 370 z 550 přítomných zákonodárců, proti bylo jen 134. Pro návrh tak byla jasná většina hlasujících, zároveň ale plán fakticky podpořila ani ne polovina všech evropských zákonodárců.

Mimořádná schůze k tomuto bodu, kterou svolal šéf europarlamentu Martin Schulz teprve ve středu, trvala jen asi půl hodiny. O návrhu europoslanci dnes nejednali, s krátkými projevy vystoupili jen lídři jednotlivých parlamentních frakcí.

České hlasování

Mezi těmi, kdo se dnes v celkovém hlasování zdrželi, byl lidovecký europoslanec Pavel Svoboda, šéf právního výboru europarlamentu. „Hlasoval jsem proti zárodku povinných kvót v návrhu,“ uvedl. Usnesení reagující na návrhy Evropské komise ale podle něj obsahuje také řadu pozitivních prvků, počínaje ochranou vnější hranice schengenské zóny.

Jeho stranická kolegyně Michaela Šojdrová míní, že povinné kvóty nejsou řešení. „Jednota se nedá nařídit, musí být postavena na přijatelném kompromisu,“ poznamenala s tím, že podle jejího názoru by Česko mohlo dobrovolně přijmout až 5000 osob.

Návrh podpořil europoslanec Luděk Niedermayer, který připomněl, že návrh komise umožňuje zemím v závažných případech příjem žadatelů o azyl přerušit. „Kompromisní návrh považuji za jediný možný a dnes jsem ho podpořil,“ uvedl poslanec zvolený za TOP 09 s tím, že je zklamán z postupu členských zemí Evropské unie, které se už neumí dohodnout na spravedlivém a dobrovolném řešení problému.

Jeho kolega Jiří Pospíšil hlasoval proti, když předtím podpořil neúspěšný pozměňovací návrh, aby kvóty nebyly povinné. „Systém kvót nebude účinný a uprchlíci budou dále migrovat do členských zemí, kam si přejí,“ podotkl.

„Je zřejmé, že EU se rozhodla zakrýt svou vlastní neschopnost silovými řešeními. Vypadá to, že Česká republika bude nakonec k přijetí nějakých závazných kvót donucena,“ řekl po hlasování europoslanec za ODS Jan Zahradil. Vláda by měla začít chystat právní kroky na obranu proti takovému návrhu, který není v souladu s unijním právem, míní.

Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná dnes na hlasování chyběla. „Pokud bych byla hlasovala, byla bych stejně jako ve všech předchozích případech proti kvótám,“ podotkla. Připomněla také, že členské země se nynějším postojem europarlamentu nemusí řídit.

Podle europoslankyně Dity Charanzové za Hnutí ANO uchopila Evropská unie řešení migrační krize za špatný konec a její instituce by neměly brát na lehkou váhu, že proti dnes byla čtvrtina poslanců. „Povinné kvóty nejsou pro EU šťastným řešením, jejich direktivní tón vyvolává nevoli na straně občanů řady zemí a může mít vliv na další fungování, podobu a existenci unie,“ míní europoslankyně.