Země Visegrádu dál odmítají kvóty, německý ministr je nepřesvědčil

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier Zdroj: ctk

Rozpor mezi západními členy Evropské unie a blokem Česka, Slovenska, Polska a Maďarska ohledně navrhovaného povinného přerozdělování migrantů trvá i po setkání ministrů zahraničí visegrádské skupiny s kolegy z Německa a Lucemburska. Účastníci jednání v pražském Černínském paláci se tak pouze shodli, že současnou uprchlickou krizi v Evropské unii je třeba řešit celoevropsky a přivítali poslední návrhy řešení Evropské komise.

„My si velmi dobře uvědomujeme, že najít cestu z té situace můžeme pouze společně. Podporujeme hledání společného evropského řešení, ve kterém budou zahrnuty všechny aspekty,“ uvedl na tiskové konferenci český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Stejně jako jeho kolegové ocenil nový plán představený ve středu předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem s výjimkou navrženého přerozdělení dalších 120 tisíc migrantů z Itálie, Řecka a Maďarska mezi ostatní členské státy. Celkem by mělo jít o 160 tisíc uprchlíků.

„O tom samotném relokačním mechanismu jsme stále přesvědčeni, že to není žádný spásný bod toho řešení,“ uvedl Zaorálek. „Jsme přesvědčeni, že bychom si měli uchovat kontrolu nad tím, jakým způsobem rozhodujeme o počtu těch, které jsme připraveni a schopni přijmout,“ dodal. Jeho slovenský kolega Miroslav Lajčák v souvislosti s tím odmítl tvrzení, že by se země V4 chovali nesolidárně. Jejich přístup je podle něj odpovědný.

Ve společném komuniké přijatém na pražské schůzce ministři visegrádské čtyřky vyzvali EU, aby pomoc při řešení migrační krize více zaměřila na balkánskou trasu, usilovala o stabilizaci sousedících regionů v Africe a na Blízkém východě, odkud uprchlíci do Evropy proudí, a tvrdě zakročila proti pašerákům migrantů včetně spuštění další fáze unijní námořní operace ve Středomoří. Státy V4 v prohlášení rovněž zopakovaly připravenost podílet se na rozvojové pomoci zemím, odkud běženci přicházejí.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, jehož země je hlavním cílem migrantů a letos jich očekává kolem 800 tisíc, poznamenal, že jen během nadcházejícího víkendu Německo očekává příchod dalších 40 tisíc uprchlíků. Opětovně proto apeloval na solidaritu ostatních členů unie při zvládání přílivu běženců.

Historická výzva

„Jedná se možná o největší výzvu Evropské unie v její historii, která není zvladatelná jednou zemí. Jsme odkázáni na evropskou solidaritu,“ zdůraznil Steinmeier, který se před jednáním s kolegy z V4 a Lucemburska bilaterálně sešel se Zaorálkem a debatovali kromě migrace o situaci na Ukrajině nebo o vývoji okolo Íránu.

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, jehož země tento půlrok předsedá EU, varoval před ohrožením jednoty evropské osmadvacítky kvůli migrační krizi. „Nesmíme ztratit solidaritu, aby unie byla rozštěpená na východ a západ, sever a jih. Musíme zůstat jednotní,“ vyzval.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó za nejdůležitější opatření označil zajištění ochrany hranic Schengenu. Bez toho podle něj nebudou žádné další kroky účinné. V této souvislosti oznámil, že do příštího týdne Maďarsko dokončí kontroverzní plot na hranicích se Srbskem a začne platit norma, podle něhož poškození této bariéry bude trestným činem, za který bude hrozit vězení.

Pokud by Maďarsko nedělalo žádná opatření proti uprchlíkům, mělo by jich na svém území do konce roku až půl milionu, prohlásil Szijjártó. Nyní jich je podle něj v Maďarsku 180 tisíc.