Reforma má za cíl vrátit trhu s povolenkami původní funkci, tedy motivovat jejich cenou firmy k investicím do nízkoemisních zdrojů. Schválená verze nyní bude hlavní pozicí Evropského parlamentu při jednání o konečné podobě reformy s členskými státy a Evropskou komisí.
„Jasná většina členských zemí stojí na straně parlamentu. Určitě se brzy o reformě dohodneme,“ tvrdí Ivo Belet, zpravodaj návrhu reformy v parlamentu. Jenže Německo, Velká Británie, Nizozemsko, Švédsko či Dánsko chtějí tržní rezervu spustit už v roce 2017. Tím se odsaje část přebytku dvou miliard povolenek z trhu rychleji, cena povolenky se rychleji dostane nad 20 eur za tunu a investice do nízkoemisních zdrojů začnou dávat ekonomický smysl. Stejný názor mají hlavní evropské energetické firmy, mezi něž se zařadil také ČEZ.
Proti tomuto táboru stojí středoevropské země, mezi nimi i Česko či Polsko, které podporují start reformy až v roce 2021, jak původně navrhla Evropská komise. „Tržní rezerva může být vytvořena dříve pouze za účelem převodu dočasně stažených povolenek, což považujeme za dostatečné opatření pro zajištění fungujícího systému EU ETS,“ říká Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí. Návrh europoslanců podle MŽP obsahuje vady. Nerozdělenými povolenkami se navíc poslanci vůbec neměli zabývat.
Obchodníci s povolenkami odhadují, že hlasování europoslanců nebude mít na cenu výrazný dopad. Podle analytiků společnosti Virtuse se však dá čekat krátkodobý pokles ceny, jak budou někteří spekulativní investoři prodávat povolenky a vybírat zisky. Pak by cena povolenky mohla vzrůst k osmi eurům za tunu oxidu uhličitého.
