Jednání o tom, zda řecké návrhy úsporných reforem jsou dostatečné k tomu, aby Řecko mohlo začít jednat o pomoci z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), začala už v sobotu. Po osmi hodinách pak ministři schůzku o půlnoci přerušili a ani dnes se dohodnout nedokázali. Tvrdý postoj vůči Řekům zaujímá především Německo a také skupina dalších zemí, včetně Finska.
Mnozí ministři dávali najevo, že po vývoji posledních měsíců a dní už levicové řecké vládě nevěří její deklarovaný zájem o reformy. Atény by podle nich měly nejprve s reformami skutečně začít. O chybějící důvěře při příchodu na nyní začínají jednání lídrů zemí eurozóny hovořila i německá kancléřka Angela Merkelová. Dohoda podle ní není možná za každou cenu. Řecký premiér Alexis Tsipras podotkl, že je připraven k „čestnému kompromisu“.
Agentura Reuters citovala z návrhu závěrů ministerské schůzky. Podle nich by jednání o balíku pomoci pro Řecko neměla začít dříve, než vláda v Aténách změní daňový a důchodový systém a dokud neposílí nezávislost statistického úřadu.
Tři lakmusové papírky
„Říkáme, že to, co nyní Řekové nabídli, už v této fázi jednoduše nestačí,“ poznamenal finský ministr financí Alexander Stubb na úvod dnešního jednání ministrů financí. Euroskupina se ale podle něj konstruktivně snaží najít řešení velmi složité situace kolem Řecka a možnou dohodu nikdo neblokuje.
Podle Stubba jsou ale v případě řeckých reformních slibů tři lakmusové papírky, které je potřeba hlídat. Prvním je stabilita eurozóny i řeckých financí, druhým udržitelnost řeckého dluhu a třetím základní financování řeckých potřeb. Tyto otázky musí být spojené s velmi tvrdými podmínkami týkajícími se penzí, daně z přidané hodnoty či třeba strukturálními reformami, míní Stubb.
Hluboké narušení důvěry
Slovenský ministr Peter Kažimír předpověděl, že dohoda dnes není možná. Půjde připravit jen určitá doporučení pro lídry zemí eurozóny. „Narušení důvěry je tak hluboké, že není možné dojít k dohodě,“ poznamenal. Řecká vláda podle něj v posledních několika měsících udělala příliš mnoho jednostranných kroků. Obnově důvěry by pomohlo, kdyby nyní sama začala prosazovat reformní kroky, soudí slovenský ministr.
„Hlavní překážkou dohody je nedostatek důvěry,“ řekl při příchodu na jednání euroskupiny italský ministr Pier Carlo Padoan. Právě na otázku, zda je možné Řekům věřit jejich sliby, poukazovala řada ministrů eurozóny už v sobotu. Podle mnohých z nich by budování důvěry pomohlo, kdyby řecký parlament začal slíbené kroky prosazovat už v příštích týdnech.
Atény by měly začít prosazovat reformy
Podle eurokomisaře pro hospodářské a finanční záležitosti Pierra Moscoviciho by bylo dobrým základem pro jednání, kdyby vláda v Aténách začala prosazovat slíbené reformy a ve střednědobém výhledu chystat další. „Svět očekává silně reformované Řecko, které je členem eurozóny,“ uvedl Moscovici s tím, že rozhodnutí by podle něj mělo padnout dnes odpoledne.
Své nejnovější návrhy reforem dodala řecká vláda ve čtvrtek poté, co ve středu požádala o třetí program ze záchranného fondu. Trojice věřitelských institucí - tedy Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond - tyto návrhy s výhradami ministrům doporučila jako základ pro jednání. Komise vyčíslila, že v tříletém programu bude Řecko do července 2018 potřebovat pomoc v objemu přibližně 74 miliard eur (zhruba dva biliony korun).
| Vláda navrhuje reformu daní, penzí i veřejného sektoru |
|---|
| Řecko ve čtvrtek předložilo eurozóně 13stránkový návrh reforem, které slibuje provést v souvislosti s žádostí o další finanční pomoc z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Atény žádají během tří let sumu 53,5 miliardy eur (1,45 bilionu korun). Níže jsou podrobnosti z návrhu, o němž hlasoval řecký parlament. |
| Rozpočtové plány |
| Atény se zavazují k tomu, že jejich rozpočet bude vytvářet primární přebytek, tedy k tomu, že vláda vybere na daních více peněz, než utratí. Letos má být primární rozpočtový přebytek ve výši jednoho procenta HDP, v roce 2016 dvě procenta, v roce 2017 tři procenta a v roce 2018 3,5 procenta. |
| Změny v dani z přidané hodnoty |
| Daně v řadě oblastí porostou: vláda navrhuje DPH ve výši 23 procent pro restaurace a výrobce občerstvení, snížená sazba ve výši 13 procent se bude vztahovat na základní potraviny, ubytování, energie a vodu a nejnižší šestiprocentní sazba bude vyhrazena pro léky, knihy a vstupenky do divadel. Nová výše DPH by měla platit od října. |
| Sleva na DPH, kterou uplatňují řecké ostrovy, má skončit. Vztahovat se bude jen na ty nejodlehlejší. |
| Fiskální reforma |
| Vláda chce prosadit radikální snížení výdajů na obranu: letos o 100 milionů eur, v roce 2016 pak o 200 milionů. Daň z příjmů firem se má zvýšit z 26 na 28 procent, zemědělci mají přijít o daňové výhody a subvence na palivo. Na vyšší daně se musejí připravit i lodní dopravci, protože poroste daň z nákladu. Větší zdanění se bude týkat i luxusního zboží, kde sazba poroste z deseti na 13 procent a za luxusní zboží se budou nově považovat například rekreační lodě delší než pět metrů. |
| Reforma penzí |
| Vláda chce v oblasti důchodů letos ušetřit čtvrt až půl procenta HDP, v roce 2016 a letech následujících to pak má být vždy jedno procento HDP. Zpřísněny mají být podmínky předčasného odchodu do důchodu, který má být penalizován 16procentním snížením za každý rok. |
| Do roku 2022 má dosáhnout věk pro odchod do důchodu 67 let nebo nejméně 62 let při dodržení pravidla 40 plně odpracovaných let. Výjimky budou mít lidé vykonávající zvláště náročné profese a matky, které se starají o handicapované děti. |
| Veřejný sektor |
| Úřady chtějí změnit systém mezd ve veřejném sektoru tak, aby jejich výše měla do roku 2019 sestupnou tendenci, odměňování má být v souladu se „znalostmi, výkonem a odpovědností“ pracovníků. Výhody jako je placené volno či cestovní náhrady mají odpovídat evropským normám. |
| Vláda chce do konce měsíce představit plány boje s korupcí, hodlá zprůhlednit financování politických stran a zajistit větší nezávislost při vyšetřování finanční kriminality. |
| Výběr daní |
| Vláda chce zlepšit výběr daní, přísněji stíhat daňové úniky a bojovat s pašováním paliva. |
| Privatizace |
| Atény hodlají pokračovat v prodeji státního majetku a chtějí privatizovat například provozovatele rozvodných sítí, regionální letiště nebo přístavy Pireus a Soluň. |
