Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem zároveň potvrdil, že krátkodobě by se záruky za pomoc Řecku mohly týkat všech zemí Evropské unie, tedy i České republiky. Řecko totiž bude naléhavě potřebovat peníze ještě před tím, než budou završena jednání o tříletém programu z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Vypomoci by tak mohla krátkodobá půjčka z nástroje zvaného Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM), za niž ale ručí všechny země EU.
„Program ESM pro Řecko s hlubokými reformami a finanční podporou“, stručně na twitteru popsal Tusk jednomyslnou shodu 19 zemí eurozóny. Na tiskové konferenci pak doplnil, že lídři států platících eurem v principu souhlasili se začátkem jednání o novém programu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) pro Řecko.
„Jinými slovy to znamená pokračující podporu pro Řecko. Je ale potřeba dodržet přísné podmínky,“ poznamenal Tusk. Předseda summitů EU ovšem připomněl potřebu potvrdit formálně rozhodnutí v několika parlamentech členských zemí eurozóny včetně toho řeckého.
Na cem presne se dohodl #Eurosummit k Recku? Text dohody s dohodnutymi ukoly pro Recko http://t.co/QbR0ZN1BuM
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) July 13, 2015Tsipras: Dohoda je tvrdá, ale zajistí nám stabilizaci
Řecký premiér Tsipras označil podmínky nové dohody za velmi tvrdé. Dodal ale, že dohoda zajistí Řecku investice na boj s recesí a zabrání zhroucení bankovního sektoru. „Povedlo se nám v tomto tvrdém boji vyhrát restrukturalizaci dluhu,“ prohlásil Tsipras.
„Dohoda je těžká, dokázali jsme ale zabránit tomu, aby se státní aktiva přesunula do zahraničí. Zabránili jsme plánům na finanční zadušení a na zhroucení bankovního systému,“ řekl Tsipras novinářům po nočním jednání s představiteli eurozóny.
Podle Tsiprase nynější podoba dohody odvrátila hrozbu nanejvýš extrémních plánů konzervativních evropských kruhů. Dodal, že Atény vyšly z jednání důstojně a že ukázaly směr i ostatním.
| Tisk: Tsiprase doma čeká politická krize |
|---|
| Řecku hrozí v nejbližších dnech nová politická krize, varují dnes francouzské listy. Kompromisní dohoda ohledně řecké dluhové krize obsahuje totiž podle komentářů ještě přísnější reformy, než jaké Řekové nedávno odmítli v referendu, a řecká vláda takovou dohodu bude mít problém doma prosadit u parlamentních stran. |
| Řecký premiér Alexis Tsipras se při prosazování reforem a dalších požadavků věřitelů musel nyní sblížit s politickou opozicí, a to za cenu neshod ve své radikální levicové straně Syriza. To vyvolává obavy z nové politické krize v Řecku, soudí například týdeník Le Point. |
Řecký premiér si je vědom, že prosazení podmínek dohody bude těžké a že neméně obtížné bude i uvedení dohodnutých opatření do praxe. Finanční břímě, které s novými ozdravnými podmínkami souvisí, bude podle Tsiprase rozděleno podle spravedlivého sociálního klíče. Dodal, že následky dolehnou i na ty, kteří se během krize placení dosud vyhýbali.
„Bojovali jsme tvrdě po dobu šesti měsíců a bojovali jsme až do konce, abychom dosáhli nejlepšího možného výsledku, dohody, která zemi umožní znovu se postavit na nohy a díky níž budou Řekové moci pokračovat ve svém boji,“ uvedl dále Tsipras ve svém prohlášení. „Řecko bude pokračovat v boji, i my budeme pokračovat v boji, abychom se mohli vrátit k růstu a získali zpět naši ztracenou národní svrchovanost,“ dodal.
Řecko musí schválit co nejdříve řadu reforem
Podle Dijsselbloema musí parlament v Aténách v první řadě velmi rychle přijmout řadu reforem. Jejich schválení se podle německé kancléřky Angely Merkelové čeká už tuto středu a týkají se například změn v dani z přidané hodnoty, změn penzijního systému, způsobu řízení řeckého statistického úřadu či prosazení pravidel takzvaného fiskálního kompaktu a zlepšení práce bank.
„To přinese důvěru v celý proces i navzájem mezi členskými státy,“ míní Dijsselbloem. Podle Merkelové je právě důvěru potřeba obnovit v první řadě. Podle slovenského premiéra Roberta Fica by další balík opatření měl následovat další týden.
Sedm miliard do pondělí, další miliardy v srpnu
Podle odhadů eurozóny by Atény měly dostat z EFSM sedm miliard eur do příštího pondělí a dodatečných pět miliard do poloviny srpna. O přesné výši půjčky mají ještě jednat ministři financí eurozóny dnes odpoledne a ministři financí celé EU v úterý.
Celá EU by se krátkodobou pomocí měla zabývat proto, že za půjčky z EFSM ručí všechny státy evropské osmadvacítky v poměru, který odpovídá jejich příspěvku do evropského rozpočtu. Česko by tak ručilo za 1,13 procenta výše případné půjčky, i když přímo nic půjčovat nebude.
Teprve poté, co Řekové přijmou první sadu reforem, začnou se svými vlastními parlamentními procedurami další země eurozóny. A až pak se formálně sejde euroskupina a vedení ESM, které rozhodnou o formálním zahájení rozhovorů s Aténami.
EuroSummit has unanimously reached agreement. All ready to go for ESM programme for #Greece with serious reforms & financial support
— Donald Tusk (@eucopresident) 13. Červenec 2015Podle Merkelové také Řecko příští rok na jaře, až vyprší jeho stávající program Mezinárodního měnového fondu (MMF) požádá fond o novou pomoc.
Závěry dnešního jednání podle Dijsselbloema obsahují řadu dalších konkrétních kroků a dalších reforem, v nichž budou muset jít Řekové dál, než sami původně navrhovali minulý čtvrtek. Součástí dohody je podle šéfa euroskupiny také vznik fondu, do nějž budou převedena řecká aktiva a který „za určitý čas“ vygeneruje 50 miliard eur. Peníze mají být použity ke snížení řeckého dluhu i k rekapitalizaci řeckých bank. Zbývající prostředky budou použity na další snižování dluhů a část bude moci řecká vláda investovat.
Noční dohoda podle Tuska umožní Řecku vyhnout se sociálním, hospodářským a politickým důsledkům, které by přinesl opačný výsledek dnešního nočního jednání. Tusk ocenil konstruktivní pozici Řecka, která podle něj umožnila obnovit důvěru partnerů eurozóny. Ministři financí podle něj také co nejrychleji dohodnou, jak Řecku pomoci s jeho krátkodobými finančními potřebami.
| Podmínky stanovené eurozónou |
|---|
| Předběžné podmínky: - Řecká vláda musí v zájmu obnovení důvěry přijmout za své dohodnuté reformy. - Řecko musí před dohodou o novém programu z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) podat Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) žádost o pokračování podpůrného programu s platností od března 2016. |
| Řecko přijme následující opatření: |
| do 15. července: - reformu systému DPH a rozšíření daňové základny v zájmu zvýšení daňových příjmů; - první kroky ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému; - zajištění plné právní nezávislosti statistického úřadu ELSTAT; - zřízení rozpočtové rady a zavedení poloautomatických výdajových škrtů v případě odchýlení se od cílů stanovených pro primární rozpočtové přebytky; do 22. července: - reformu soudních postupů v civilních řízeních; - zavedení rámce EU pro ozdravné postupy a řešení krizí úvěrových institucí; Po schválení prvních čtyř zmíněných kroků a potvrzení těchto závazků řeckým parlamentem bude možné věřitelské instituce pověřit vyjednáváním o předběžné dohodě. K jejímu úspěšnému dovršení ale musí být řecké návrhy reformních kroků výrazně posíleny, což je nutné kvůli zhoršení ekonomické a rozpočtové situace země za poslední rok. |
| Řecko bude zejména muset: - provést ambiciózní penzijní reformu a zavést do října 2015 doložku nulového deficitu důchodového systému či jiné obdobné opatření; - přijmout ambicióznější reformy trhů zboží, včetně změn regulace prodejní doby, vlastnictví lékáren, mlékáren a pekáren; otevřít ekonomicky důležité uzavřené profese, například trajektovou přepravu; - v energetickém sektoru pokročit v privatizaci provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy (ADMIE); - na trzích práce provést hlubokou modernizaci pravidel pro kolektivní vyjednávání, stávky a kolektivní propouštění; - učinit nezbytné kroky k posílení finančního sektoru, včetně řešení nesplácených bankovních úvěrů a posílení správy bank a fondu pro jejich rekapitalizaci HFSF, zejména s ohledem na vyloučení možnosti politického vměšování do personálního obsazení. |
| Další doporučené kroky: - připravit výrazné rozšíření privatizace; - cenná řecká aktiva budou převedena do nezávislého fondu, který je zpeněží prostřednictvím privatizace či jinak, a příjmy budou jedním ze zdrojů pro splácení nových úvěrů z ESM. Příjmy fondu dosáhnou během trvání úvěrového programu 50 miliard eur; z toho 25 miliard eur se použije k rekapitalizaci bank, polovina ze zbytku půjde na snížení podílu řeckého dluhu vůči HDP a druhá polovina na investice. Fond budou řídit řecké úřady pod dohledem příslušných evropských institucí. - modernizovat a posílit řeckou státní správu, včetně její depolitizace. První návrhy by měly Atény dodat do 20. července. Řecká vláda se zavazuje dál snížit náklady státní správy. - plně normalizovat spolupráci s věřitelskými institucemi. Vláda s nimi musí s dostatečným předstihem konzultovat a nechat si od nich schvalovat všechny návrhy zákonů v relevantních oblastech. - řecká vláda prověří nové zákony s ohledem na to, zda neodporují dohodě s eurozónou z 20. února a nejsou zneplatněním přijatých závazků. |
| Hlavní události posledních dnů kolem řecké dluhové krize |
|---|
| 30. června - Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu i pro druhý záchranný program od eurozóny a MMF. 2. července - MMF ve své zprávě uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat nejméně 50 miliard eur a odpisy dluhů, má-li dostat jeho ekonomika prostor pro oživení. 3. července - Řecký premiér Alexis Tsipras s odvoláním na zprávu MMF prohlásil, že považuje za nutné snížit dluh o 30 procent a odložit splátky o 20 let. Nabádal též voliče, aby v referendu o požadavcích věřitelů odmítli „ultimáta od těch, kteří budou zemi terorizovat“. 5. července - Řekové v referendu odmítli plán mezinárodních věřitelů na úsporná opatření: proti se vyslovilo 61,3 procenta hlasujících. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal summit zemí eurozóny. 6. července - Řecký ministr financí Janis Varufakis odstoupil, aby usnadnil dohodu s věřiteli; nahradil ho hlavní vyjednávač s věřiteli Euklidis Tsakalotos. 7. července - Summit eurozóny se zabýval řeckou krizí; Atény avizovaly žádost záchrannému fondu eurozóny o další program pomoci; byl svolán summit EU na 12. července. 8. července - Tsipras označil v Evropském parlamentu problém své země za neschopnost eurozóny řešit dluhovou krizi. Řecká vláda oficiálně požádala eurozónu o tříletý úvěr (53,5 miliardy eur) a slíbila, že za týden začne s reformami důchodového a daňového systému. 9. července - Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, podle něhož hodlá uspořit až 13 miliard eur. 11. července - Řecký parlament schválil návrh reforem, za něž chce země další balík pomoci od eurozóny; opatření jsou ale velmi podobná těm, která voliči 5.7. odmítli v referendu. 11.-12. července - Zasedali ministři financí eurozóny, kteří se ale cele neshodli na návrhu pro summit eurozóny; „některé velké otázky zůstaly otevřené, tak je předložíme šéfům vlád,“ uvedl šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Německo mj. navrhovalo v případě nedohody dočasný odchod Řecka z eurozóny. 12.-13. července - Summit eurozóny se dohodl, že mohou začít jednání o třetím programu pomoci Řecku, pokud země rychle začne přijímat přísné reformy, které ale musí jít dál, než stojí v návrhu řecké vlády předloženém 9. července. |
