Evropská centrální banka (ECB) se v březnu rozhodla podpořit inflaci i hospodářský růst v eurozóně snížením všech úrokových sazeb, posílením programu nákupů dluhopisů a novou nabídkou levných úvěrů soukromému finančnímu sektoru. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.
Předpokládá se ale, že inflace se ani během příštích tří let na cílovou úroveň ECB nedostane. Přetrvávající nízké cenové tlaky podle analytiků signalizují, že centrální banka bude muset nadále držet úrokové sazby na mimořádně nízké úrovni a ponechat si otevřené dveře pro další stimulační opatření.
Stimulovaný hospodářský růst
Základní úroková sazba ECB je nyní na rekordním minimu 0,05 procenta. Depozitní sazba je dokonce záporná, takže finanční ústavy musejí za peníze uložené u centrální banky platit. ECB se pomocí nízkých úroků snaží podpořit poskytování půjček podnikům a spotřebitelům, a tím i celou ekonomiku. Hospodářský růst nyní banka stimuluje rovněž nákupy státních dluhopisů a dalších cenných papírů v objemu zhruba 80 miliard eur (2,2 bilionu korun) měsíčně.
ECB v březnu snížila odhad letošní inflace v eurozóně na pouhých 0,1 procenta z původně očekávaných 1,0 procenta. V příštím roce ECB počítá se zrychlením růstu cen pouze na 1,3 procenta, namísto dříve předpokládaných 1,6 procenta. Někteří analytici však upozorňují, že inflační prognóza ECB pro letošní rok je možná až příliš pesimistická. Banka totiž počítá s cenou severomořské ropy Brent v průměru 34,90 dolaru za barel. V současnosti se přitom barel Brentu prodává za zhruba 40 dolarů.
