Splatnost půjček z EFSF pro země zápasící s dluhy bude podle návrhů, které se ale ještě mohou při jednání změnit, prodloužena ze sedmi a půl na nejméně 15 let. Úrok by měl být snížen z přibližně 4,5 procenta v současnosti v případě Řecka a Portugalska na zhruba 3,5 procenta. Sazby nicméně nepůjdou pod úrok, za který si EFSF půjčuje na trzích.
Eurozóna podle návrhu závěrečného dokumentu nebude zvyšovat objem finančních prostředků v záchranném fondu. Nadále tam tak zůstane 750 miliard eur (zhruba 18,3 bilionu korun). Vzniknout má ale takzvaná úvěrová linka, jejíž obdoba už funguje u Mezinárodního měnového fondu (MMF). O půjčku budou moci žádat i země, které se neocitly v hluboké krizi, ale chtějí se ochránit před případnými problémy. Čerpání úvěrů nebude nejspíš vyžadovat přijetí drastických úsporných opatření, jako je tomu v případě finanční pomoci pro Řecko, Irsko či Portugalsko.
Prakticky jistotou je také zapojení soukromého sektoru do nového záchranného programu pro Řecko. Banky a další finanční instituce si budou moci zvolit ze třech možností. Buď vymění své dluhopisy za cenné papíry s delší splatností (bond swap), zavážou se k nákupu dalšího řeckého dluhu (bond rollover) nebo dluh odprodají vládám eurozóny (bond buyback).
Co na to ratingové agentury?
Tento proces velmi pravděpodobně Řecko „uvrhne“ do takzvaného řízeného bankrotu (selective default), čemuž se zpočátku bránila Evropská centrální banka (ECB). Ta ale podle zdrojů z německé vlády a finančního sektoru už takový scénář jako součást řešení dluhových potíží Řecka připouští.
Konečný verdikt vyřknou ratingové agentury, ale pokud se rozhodnou podle předpokladů, Evropská centrální banka možná nebude moci nadále financovat řecký finanční sektor.
Lídři eurozóny mohou ještě doufat v jeden trumf. Ratingová agentura Moody's totiž žádný rating pro řízený bankrot nemá. Evropská centrální banka by tak i nadále mohla řecké banky financovat. Podle současných pravidel totiž stačí, aby rating alespoň jedna agentura nesnížila. Eurozóna ale přesto připravuje pro Řecko náhradní mechanismus financování.
„Marschallův plán“ pro Řecko
Závěrečný dokument summitu počítá s vytvořením obdoby Marshallova plánu, který by ale měl platit jen pro Řecko. Plán počítá s přílivem peněz z unijních strukturálních fondů na projekty, které podpoří hospodářský růst a konkurenceschopnost země.
„Členské státy a Evropská komise zmobilizují všechny nezbytné prostředky a poskytnou Řecku výjimečnou technickou pomoc, která pomůže zajistit uskutečnění nutných reforem,“ uvádí návrh závěrečného textu.
Banky představily vlastní plán
Otázkou stále zůstává, jak přesně by se do další pomoci Řecku měl zapojit soukromý sektor. Ještě před začátkem summitu se sešli zástupci bank. Podle Reuters Ústav pro mezinárodní finance (IIF), který sdružuje banky, pojišťovny a další finanční instituce, navrhuje prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů na 30 let.
Podle návrhu IIF by banky měly vyměnit řecké dluhopisy, které mají splatnost do roku 2019, za celkem 135 miliard eur. Banky by tak k novému záchrannému programu pro Řecko přispěly zhruba 17 miliardami eur (zhruba 415,2 miliardy korun).
Výměnu dluhopisů má podle návrhu IIF provázet i program zpětného odkupu dluhopisů, na nějž mají přispět Mezinárodní měnový fond a země mimo EU s velkými přebytky platební bilance zhruba 30 miliardami eur. Kompromis navržený Ústavem pro mezinárodní finance by znamenal, že do roku 2019 soukromý sektor na záchranu Řecka přispěje celkem 91 miliardami eur.
Banky ovšem také upozorňují, že tento proces bude téměř jistě znamenat, že Řecko skončí v takzvaném řízeném bankrotu (selective default). „Bude to vyžadovat vytvoření mechanismu, který zajistí financování řeckých bank,“ uvádí návrh. Řízený bankrot potvrzený ratingovými agenturami neumožňuje, aby řecké finanční ústavy nadále financovala Evropská centrální banka, jako doposud. Ve chvíli, kdy se Řekové ocitnou v řízeném bankrotu, jejich banky budou potřebovat zhruba mezi 25 až 35 miliardami eur.
Zkažené prázdninové plány
Evropské leadery tlačí k rychle dohodě na řešení dluhové krize i soukromé důvody. Na dvoutýdenní dovolenou v italských horách se příští týden chystá německá kancléřka Angela Merkelová, své plány by musel změnit i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Podle Reuters si chce vzít volno také německý ministr financí Wolfgang Schäuble, finský premiér Jyrki Katainen už svou dovolenou musel kvůli summitu přerušit.
Problémy by ale případný krach dnešního jednání způsobil i zaměstnancům ústředí Evropské komise. Ti jsou totiž obvykle žádání, aby si svou letní dovolenou vybrali právě v srpnu.
