Evropa chystá zeď proti ruským dronům. Zbrojaři se musí přeorientovat na levné systémy
Uplynulé dny ukázaly, že Evropě mohou způsobit komplikace nejenom drony, které omylem či záměrně míjejí ukrajinské bojiště. Kontinent řeší i záhadné dronové incidenty kolem letišť daleko od válečné vřavy. Ministři obrany několika zemí se v pátek sejdou, aby jednali o vzniku protidronové „zdi“ podél východní hranice EU. Sedmadvacítka bude potřebovat spolehlivé technologie, které jí umožní hejna bezpilotních strojů detekovat a likvidovat, aniž by plýtvala drahými sofistikovanými zbraněmi.
Zhruba před dvěma týdny vnikla do polského vzdušného prostoru dvacítka ruských dronů. Posléze mělo podobný problém i Rumunsko, které si na dopady úlomků ruských dronů stěžuje opakovaně.
Tento týden se však ukázalo, že v ohrožení nejsou jen země v bezprostředním sousedství Ukrajiny. V pondělí večer muselo být kvůli přeletům neznámých strojů uzavřeno letiště v Kodani. V noci na čtvrtek pak Dánsko hlásilo přelety dronů nad několika letišti. Na začátku týdne bylo také uzavřeno letiště v norském Oslu.
Ruská stopa na moři
Dánové tvrdí, že incidenty jsou dílem profesionálního aktéra, zatím ale chybí jasné důkazy o spojitosti s Ruskem. „Je jasné, že to souvisí s událostmi, jichž jsme byli svědky nedávno, dalšími dronovými útoky, narušeními vzdušného prostoru a hackerskými útoky na evropská letiště,“ prohlásila dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Kodaň se domnívá, že drony mohou být vypouštěny z lodí v Baltském moři a Severním moři, které mají vazby na Moskvu. Přinejmenším jedno z podezřelých plavidel je součástí takzvané stínové flotily, kterou válčící stát užívá k exportu svých energetických produktů. Dánské úřady nicméně připouštějí, že prokázat spojitost bude složité, podobně jako v případě dřívějších záhadných narušení baltské infrastruktury.
NATO každopádně tento týden odsoudilo Kreml za to, že stupňuje narušování vzdušného prostoru členských zemí. „Rusko nese plnou odpovědnost za tyto akce, které jsou eskalující, představují riziko chybného odhadu a ohrožují životy,“ píše se ve stanovisku aliance. Nejde totiž pouze o drony, ale také o ruské stíhačky, které v poslední době narušily estonský vzdušný prostor.
Incidenty zalarmovaly řadu evropských zemí, které připouštějí, že EU není na podobné provokace dostatečně připravená. „V Polsku většina dronů nebyla detekována. Toto je skutečná mezera, kterou musíme vyřešit,“ tvrdí estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Detekce malých, pomalých a nekovových dronů je přitom obtížná, na radaru je lze snadno zaměnit například za hejno ptáků.
Do roka se čeká vylepšení detekce v EU
Dalším problémem je to, že v Polsku byly sestřeleny zbraněmi v hodnotě mnoha milionů dolarů. Rusko je přitom teoreticky schopné zahlcovat důležitá evropská místa jako letiště velkým množstvím levných dronů, které se vyrábějí ze dřeva, plastu nebo polystyrenu. „Co budeme dělat, pokaždé vysílat F-16 a F-35? To není udržitelné. Musíme se lépe vybavit systémy proti dronům,“ uvedla pro Politico Ulrike Frankeová z think tanku EuropeanCouncil on Foreign Relations.
Představitelé východníhokřídla NATO, Ukrajiny a Dánska budou v pátek jednat o vytvoření protidronové „zdi“. Brusel věří, že sedmadvacítka by mohla do roka významně zlepšit detekci dronů, ale vytvoření plnohodnotné sítě na souši i na moři, která by byla schopna sledovat a ničit cíle, bude nejspíš trvat mnohem déle.
Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius řekl serveru Euractiv, že Evropa musí kopírovat ukrajinskou armádu, která nasadila akustické senzory k detekci bezpilotních strojů. Další levnou možnost, jak si poradit s drony, podle něj představují lasery.
Vojenští představitelé pobaltských zemí řekli AP, že obrana proti dronům vyžaduje řešení složitého souboru technologických, finančních a byrokratických problémů. Evropa podle nich potřebuje nakoupit levnější technologie a urychlit jak nákupní procesy, tak výrobu. „Co potřebuju, je technologie, která je dostatečně dobrá, cenově dostupná a lze ji vyrábět hromadně,“ citovala agentura velitele estonských sil Andruse Merila. „Nepotřebuji špičkové zbraně, ze kterých můžu vystřelit jen jednou na cíle, kterých budou útočit stovky,“ dodal.
Podpora pružných start-upů
Protiletecká obrana je již dlouho považována za jednu z hlavních mezer ve schopnostech evropských zemí NATO a aliance je tlačí k investicím. Dosud se ale plánovaly především nákupy drahých systémů. Problémem podle odborníků je i to, že alternativy jsou zatím omezené, i když nějaké už vznikají.
Kupříkladu švédský Saab koncem srpna představil novou levnou raketu Nimbrix, určenou k neutralizaci malých bezpilotních letounů v nízkých výškách. Francouzi si nedávno objednali model laserového systému proti dronům Syderal od konsorcia společností MBDA, Safran, Thales a Cilas.
Merilo ovšem naznačil, že se možná ne všem zbrojním firmám, které desetiletí strávily vývojem systémů protivzdušné obrany v hodnotě miliard dolarů, chce pustit na trh něco nového a levného. Navíc kvůli překotnému vývoji dronů v souvislosti s válkou na Ukrajině existuje riziko zastarávání obranných technologií v řádech ne let, ale spíše měsíců.
Řešením mohou být investice do start-upů, které by díru na trhu rychle zaplnily. Kupříkladu Lotyšsko i některé další země už se obrátily na menší společnosti, příkladem je estonská Frankenburg Technologies, která vyvíjí levné miniaturní protidronové střely. Odborníci ale upozorňují také na to, že Evropa se musí přepnout na jakousi poloválečnou mentalitu, která jí usnadní spolupráci mezi vládou, armádou, průmyslem i civilním obyvatelstvem.
