Odborníci varují, že spory s Moskvou v Německu aktuálně ohrožují na 25 tisíc pracovních míst. Z dopadu protiruských postihů na nejsilnější evropskou ekonomiku mají strach další země včetně Česka a Slovenska. Rakouský ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner řekl, že aktuální omezení zasáhnou technologický a zemědělský sektor země. „Ale celkově si myslím, že sankce zvládneme,“ prohlásil. Švýcarsko uvedlo, že se k trestům nepřidá a zůstane neutrální.
Nové západní postihy podle všeho zatím Kreml neodradily od podpory ukrajinských separatistů. Kyjev o víkendu prohlásil, že na východ země míří další ruská vojenská technika. Tiskový mluvčí operace vládních sil Andrij Lysenko sdělil, že v noci na neděli překročilo hranici deset tanků, které mířily na Doněck. Podle něj navíc Moskva nedaleko hranic i v Bělorusku chystá jednotky pro „mírotvorný zásah na Ukrajině“.
Dvojí metr
Ruské ministerstvo zahraničí naopak obvinilo Evropskou unii z uplatňování dvojího metru, když „potichu odstranila omezení vývozu vybavení do Kyjeva, které může být použito k mezinárodním represím“, a zároveň uvalila zbrojní embargo na Rusko. Brusel vyjádření nekomentoval.
Spojené státy o víkendu oznámily, že v příštím roce plánují cvičit a vyzbrojovat ukrajinskou Národní gardu. Za tímto účelem chtějí vyčlenit devatenáct milionů dolarů. Britský premiér David Cameron uvedl, že NATO musí přehodnotit své vztahy s Moskvou a lépe chránit členy před případnou ruskou hrozbou.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko tvrdí, že boje nesmí zbrzdit úsilí o hospodářské reformy. Doufá, že se v zemi podaří rychle uspořádat předčasné parlamentní volby. „Na podzim vznikne nový parlament, který reformy odstartuje. Očekáváme, že v něm vznikne proevropská, protikorupční většina, která přinese vyhlídku členství v EU,“ prohlásil.
