„Vidím denně uprchlíky, kteří vystupují z lodí, děti, které se třesou, těhotné ženy, mokré, prochladlé, smutné. Jsou haleny do těchto fólií. Zdálo se mi to krásné a říkal jsem si, že bych chtěl jednou takto zahalit své sochy v určité formě protestu. A proti čemu protestuji? Protestuji proti tomu, že lidskost se vytrácí z našich srdcí,“ uvedl.
„Tito uprchlíci nejsou přijímáni evropskou společností. Přicházejí do zemí, které by pro ně mohly být bezpečným útočištěm, ale místo toho jim nabízejí velmi obtížné podmínky. Jsem velmi překvapen. Nastala doba, kdy znovu testujeme hodnoty, na kterých je založena naše společnost, které chceme předat našim dětem, a tyto hodnoty nám unikají mezi prsty, z různých důvodů, s různými výmluvami a s různými krátkozrakými politickými výhodami,“ konstatoval Wej-wej.
Zarazila ho i nechuť české vlády a občanů k přijímání uprchlíků. Tu by prý nečekal v zemi, kde zanechal výrazný otisk Václav Havel, údajně dobře známý i v Číně mezi intelektuály, kteří se zajímají o problematiku lidských práv a morálky. „Osobnost Václava Havla má velký dopad i na současné lidi, kteří hledají jakoukoliv formu změny či na ní přímo pracují,“ uvedl čínský aktivista a umělec.
Část otázek směřovala i na konkrétní způsoby, jak může člověk napomoci zlepšit stav lidských práv ve světě. Mají se například turisté na Kubě či v Číně snažit podporovat místní disidenty nebo se účastnit demonstrací? „Kdybych znal odpověď, tak tady nesedím,“ prohlásil Wej-wej.
Ještě méně sdílný byl na dotaz z auditoria, zda není kritika porušování lidských práv jen rétorickou figurou v situaci, kdy podstatná část spotřebního zboží určená pro vývoz na západní trhy „vzniká v nedůstojných výrobních podmínkách otrocké práce.“ Zlepšení stavu lidských práv ve světě by potom podle tazatelky předpokládalo ochotu Západu vzdát se části blahobytu a spotřebovávat méně. Jsou na to ale obyvatelé západních zemí připraveni? „Bez komentáře,“ reagoval Wej-wej, který je jinak zastáncem myšlenky univerzálně platných lidských práv a kritikem čínské vlády.
Své postoje dal také najevo hned na úvod setkání na půdě Filozofické fakulty UK. Sinoložka Olga Lomová jej vyzvala k reakci na názory, že Čína má mít vzhledem ke své kulturní odlišnosti možnost fungovat i způsobem, který západnímu pojetí lidských práv neodpovídá.
Na toto tvrzení podstatná část publika v zaplněné aule reagovala smíchem. „Jakákoliv záminka k odchýlení se od hodnot svobody a důstojnosti vede k lidským tragédiím. V osobním i politickém životě,“ vysvětlil posléze Wej-wej.
Výkonný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský na úvod přednášky řekl, že tak zaplněná aula byla na filozofické fakultě naposledy před 50 lety, kdy ji navštívil slavný americký básník a představitel beatnické generace Allen Ginsberg.
Uvedl také, že jako dar a symbol svobody se Knihovna Václava Havla rozhodla předat Aj Wej-wejovi jeden z undergroundových překladů Havlovy eseje Moc bezmocných do čínštiny, kterou český exprezident dostal při své cestě do USA v roce 2005.
Umělec do Prahy přijel na dva dny na pozvání Národní galerie v Praze, která Zvěrokruh vystavuje před svou expozicí ve Veletržním paláci. Dvanáct zvířecích hlav v nadživotní velikosti vytvořil Aj Wej-wej podle plastik, které v 18. a 19. století zdobily císařský palác, podlehly ale nájezdu evropských vojáků při opiových válkách.
Na rok 2017 počítá ředitel NG Jiří Fajt se vznikem nového Aj Wej-wejova díla přímo pro Národní galerii. S umělcem o jeho dílech jednal přes rok, začal ještě v době, kdy Aj Wej-wej neměl pas a nemohl z Číny odjet.
Olga Lomová: Čínské investice v Česku nevede obchodní zájem
