Ministři zahraničí Evropské unie se na středečním summitu v Praze dohodli na kompromisu ohledně zákazu vydávání turistických víz pro občany Ruské federace. Pro Rusy bude byrokraticky náročnější a dražší vycestovat do Evropy. Nepodařilo se však prosadit úplné odepření vstupu na území sedmadvacítky, které požadovala Ukrajina a někteří členové evropského bloku.
Evropská unie již dříve pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala ruských vládních činitelů a podnikatelů. Teď omezí také víza pro ruské turisty. To znamená, že žádosti podané ruskými občany by neměly mít přednostní právo na zpracování.
„Evropská komise a další instituce se zároveň budou snažit hledat cestu k vyřešení problému pobaltských států, které potřebují z bezpečnostních důvodů omezit pohyb statisíců Rusů přes hranice,“ doplnil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
O zákazu vydávání víz pro ruské turisty se v Evropě debatovalo několik týdnů. Ještě před zahájením středečního jednání vyzýval unijní ministry k tvrdému opatření šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Experti dohodnutý kompromis vítají.
SWIFT – co znamená matka všech sankcí pro Rusko?
„Současné rozhodnutí se dá považovat za řešení na půl cesty. Ruským občanům se výrazně ztíží vydávání víz, ale nedojde k jejich kategorické suspendaci. Zároveň státy hraničící s Evropskou unií budou mít možnost přijmout dodatečná opatření, která budou dále limitovat přístup Rusů do těchto zemí,“ myslí si výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku Europeum Vít Havelka. „Věřím, že dohodnutá opatření budou mít výrazný dopad na možnost ruských občanů cestovat do Evropské unie,“ dodává.
„To, že se podařilo nalézt konsenzus navzdory odlišným postojům různých zemí, vnímám jako další úspěch pro české předsednictví v Radě EU,“ přidává se analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Hledání shody podle něj nebylo vůbec snadné a na obou stranách zaznívaly velmi ostré argumenty.
Znemožnit Rusům cestovat do evropského bloku chtěly především státy z takzvaného východního křídla sedmadvacítky – Polsko, Finsko a pobaltské republiky. Ty dokonce podle deníku The Financial Times před začátkem rozhovorů hrozily, že pokud se unie nedohodne na společném postupu, přijmou vlastní opatření, která povedou ke snížení počtu ruských turistů vstupujících na jejich území a do schengenského prostoru. Jejich pozice sdílelo i Česko, Dánsko či Nizozemsko.
Častým argumentem je především skutečnost, že zatímco Ukrajinci umírají v boji za zachování své nezávislosti, Rusové si volně cestují po Evropě. Země, jež mají společnou hranici s Ruskou federací, navíc čelí náporu turistů, kteří je využívají jako bránu do dalších evropských států a obcházejí tak západní sankce. Od začátku invaze vstoupilo na území Polska, Finska a pobaltských republik přibližně 700 tisíc Rusů. „To představuje bezpečnostní riziko,“ řekl Lipavský v nedávném rozhovoru s deníkem E15.
„Na druhou stranu je však nutné chápat protiargumenty prezentované především Francií a Německem, že opatření bude nadále izolovat ruskou společnost a bude vhodnou půdou pro ruskou propagandu,“ podotýká Havelka. „Nesmíme zapomínat na to, že ne celá ruská společnost podporuje invazi na Ukrajinu,“ souhlasí Havlíček.
Vzhledem k tomu, že středeční summit byl neformální, musí Evropská unie dohodu schválit ještě na svém řádném zasedání. „Jedná se ale pouze o naplnění administrativních požadavků, takže lze věc víceméně považovat za vyřízenou,“ vysvětluje Havelka.
Prostor pro zpřísnění opatření v budoucnu tu však stále je. „Počítám, že nové evropsko-ruské vztahy se budou formovat ještě několik příštích let. Debata tak rozhodně pokračuje,“ míní Havlíček.
Z neunijních zemí zvažuje zpřísnění podmínek pro vydávání turistických víz pro Rusy například Velká Británie. Britský ministr obrany Ben Wallace však minulý týden vyjádřil pochybnosti nad tím, že by se zákaz musel nutně vztahovat na všechny ruské občany bez výjimky.
