ECR se v evropských volbách příliš nedařilo. Frakce ztratila 11 z původních 57 poslanců, nejvíce přitom utrpěla strana britského premiéra Davida Camerona a ODS, dříve vůdčí strany frakce. Obě přišly o sedm mandátů, přičemž ODS zbyly jen dva.
Konzervativci se nyní propad snaží zvrátit náborem nových členů. Celkový počet poslanců „určitě bude vyšší než současných 46“, řekl serveru Euobserver europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Pokud vše půjde hladce,“ mohli bychom mít více než 60 poslanců,“ dodal. ECR by tak svou velikostí překonala Zelené, kteří by v novém parlamentu měli mít 52 zástupců.
ECR chce do svých řad nalákat především německé parlamentní nováčky, proti společné evropské měně zaměřenou stranu Alternativa pro Německo (AfD) a jejích sedm poslanců. „Mají nezpochybnitelný kredit a jsou dobře informovaní. Posílili by know-how a pozici frakce v oblasti financí a eura,“ uvedl Zahradil.
Spojení s konzervativci preferuje i AfD. Předseda strany Bernd Lucke dal ihned po volbách jasně najevo, že „bude spolupracovat jen se stranami, které patří k umírněnému politickému spektru“, čímž vyloučil spolupráci s ostře protiunijní frakcí EFD. Europoslanec AfD Hans-Olaf Henkel pak označil úspěch francouzské extrémně pravicové Národní fronty za „katastrofu“.
V hledáčku mají konzervativci i poslance slovenské stran Sloboda a Solidarita Richarda Sulíka, který váhá mezi připojením k ECR a liberální frakci ALDE. Z EFD chtějí konzervativci do svých řad přetáhnout dánskou Lidovou stranu a Stranu Finů, obě se čtyřmi mandáty.
Ať už se ECR podaří přilákat nové strany nebo ne, poměr sil ve frakci se tak jako tak promění. Zatímco Britové a Češi výrazně oslabili, další člen, polská strana Právo a Spravedlnost, získal 19 mandátů, o 13 více než při posledních volbách v roce 2009. Z dříve britsko-české se tak stává britsko-polská skupina.
