Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Evropská centrální banka (ECB) by neměla snižovat nouzové financování řeckých bank, a naznačil, že by měla být snížena dluhová zátěž Řecka. Podle britského ministra financí George Osbourna se naděje na šťastné vyřešení řecké krize snižují a rizika následků pro Británii se zvyšují. Americký Bílý dům dnes vyzval k tomu, aby lídři Řecka a zbytku eurozóny hledali kompromis ohledně řecké krize, který by umožnil setrvání Řecka v eurozóně.
„Teď je důležité, aby jednání se zástupci eurozóny byla brzy obnovena tak, aby bylo Řecku umožněno zůstat v eurozóně,“ uvedl francouzský ministr. Řecké hlasování podle Désira automaticky neznamená, že Řekové touží euro opustit. I podle španělského ministra hospodářství Luise de Guindose by Řecko mělo zůstat součástí eurozóny a země by měla mít právo požádat si o třetí záchranný balík.
I podle španělského ministra hospodářství Luise de Guindose by Řecko mělo zůstat součástí eurozóny a země by měla mít právo požádat si o třetí záchranný balík. Rajoy ale upozornil, že je připraven Řecku pomoci, ale Atény musejí provést nezbytné reformy. Rutt upozornil, že jeho vláda už nechce posílat Řecku další peníze, ledaže se pustí do reforem.
Německý poslanec z CDU kancléřky Angely Merkelové je ale jiného názoru. V rozhovoru s BBC Klaus-Peter Willsch uvedl, že „hlasování znamená, že už nemohou dále fungovat v eurozóně a Evropská centrální banka musí přestat s financováním zbankrotovaného řeckého státu“. Lídři EU by podle něj nyní měli jednat o „zorganizování Grexitu“, tedy odchodu Řecka z eurozóny. „Snažili se nás vydírat. Snaží se udělat z daňových poplatníků v jiných zemích rukojmí,“ dodal Willsch.
Podle francouzského ministra financí Sapina je nyní na řecké vládě, aby předložila návrhy, jak dosáhnout dohody s věřiteli. „Jestliže získali zpátky svou hrdost, mohou se vrátit k jednáním,“ prohlásil Sapin v rozhovoru s řeckou rozhlasovou stanicí Europe 1.
Ohledně řeckého dluhu prohlásil: „Dluhové zatížení na měsíce a roky dopředu je pro Řecko příliš vysoké, aby mu bylo umožněno vrátit se zpátky na nohy.“ Podle něj by Evropská centrální banka neměla snižovat nouzové financování, které poskytuje řeckým bankám a které je drží nad vodou.
Nyní je na řecké vládě, aby vysvětlila, co výsledek referenda znamená v praxi
„Nyní je na řecké vládě, aby vysvětlila, co výsledek referenda znamená v praxi. Druhý záchranný program pro Řecko skončil a nemůže pokračovat,“ uvedl ve svém prohlášení finský ministr financí Alexander Stubb. „Blízká budoucnost bude pro Řecko velmi obtížná. Bez ohledu na to, co se bude dít dál, konsolidace řecké ekonomiky bude vyžadovat rozsáhlé reformy,“ dodal. Jednání podle něj mohou být obnovena pouze tehdy, když řecká vláda ukáže ochotu spolupracovat, přijme opatření, která stabilizují veřejné finance a zavede strukturální reformy. „Míč je nyní na řecké straně hřiště,“ uzavřel.
Podle italského premiéra Mattea Renziho by měly úterní schůzky představitelů eurozóny vyřešit krizi v Řecku jednou provždy. Jak napsal na své facebookové stránce, i Evropská unie by se měla reformovat, aby kladla důraz na hodnoty a nikoli jen čísla nebo proměnné. Jestliže i nadále zůstaneme nečinnými vězni pravidel a byrokracie, Evropa skončila. Vytvořit jinou Evropu nebude jednoduché, ale nyní je na nás všech, abychom to společně zkusili,“ dodal.
Podle italského premiéra Mattea Renziho by měly úterní schůzky představitelů eurozóny vyřešit krizi v Řecku jednou provždy. Jak napsal na své facebookové stránce, i Evropská unie by se měla reformovat, aby kladla důraz na hodnoty a nikoli jen čísla nebo proměnné. Jestliže i nadále zůstaneme nečinnými vězni pravidel a byrokracie, Evropa skončila. Vytvořit jinou Evropu nebude jednoduché, ale nyní je na nás všech, abychom to společně zkusili,“ dodal.
Slovinci čekají na nové návrhy Řeků, experimenty nepodpoří
Slovinsko, které je členskou zemí eurozóny, očekává, že Řecko na úterním summitu předloží nový návrh týkající se řešení krize. Slovinci nicméně nebudou souhlasit s „žádnými experimenty řecké vlády,“ jejichž cílem by nebylo jednat konstruktivně a dosáhnout dohody o další pomoci pro Řecko, uvedl kabinet ve svém prohlášení.
Podle šéfa portugalské opoziční Socialistické strany Antónia Costy řecké problémy ukazují, že je třeba finanční problémy v eurozóně řešit jinak. Úsporná opatření jsou „špatným přístupem“ a ohrožují evropskou jednotu, dodal.
Šéf britských financí Osbourne řekl, že hrozí, že již beztak špatná situace v Řecku povede ještě k horšímu, pokud nedojde dohodě na úterním summitu eurozóny. Vyzval proto eurozónu a Atény, aby se domluvily na „udržitelném řešení“.
| Týden řecké krize: „ne“ úsporám v referendu, nový ministr financí |
|---|
| 30. června - Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur MMF i pro druhý záchranný program od eurozóny a MMF; Řecko požádalo o prodloužení termínu splátky MMF (rada MMF řekla, že se žádostí bude zabývat) i o prodloužení záchranného programu (odmítnuto). Řecká vláda navrhla dvouletý program financování v hodnotě až 29,1 miliardy eur a restrukturalizaci dluhu. 1. července - Řecký premiér Alexis Tsipras vyzval spoluobčany k odmítnutí podmínek mezinárodních věřitelů v referendu. Vyšlo najevo, že předchozí večer Tsipras zaslal MMF, Evropské centrální bance (ECB) a Evropské komisi dopis, v němž v souvislosti s žádostí o třetí záchranný balík slíbil přijetí téměř všech podmínek věřitelů. 2. července - MMF ve své zprávě mj. uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat dalších nejméně 50 miliard eur a rozsáhlé odpisy dluhů, má-li dostat jeho ekonomika prostor pro oživení. Později agentura Reuters uvedla, že země eurozóny se snažily zveřejnění této zprávy zabránit. 3. července - Premiér Tsipras se odvolal na zprávu MMF, která mu prý dává ohledně nutnosti restrukturalizace dluhů za pravdu, a prohlásil, že jediným způsobem jak učinit dluh udržitelným je jeho snížení o 30 procent a dvacetiletý odklad splátek. Řecký nejvyšší správní soud zamítl stížnost proti konání referenda. 4. července - Ministr financí Janis Varufakis v rozhovoru pro španělský deník El Mundo obvinil mezinárodní věřitele z terorismu, jehož se podle něj dopouštějí tím, že mezi obyvateli Řecka zasévají strach. Už o den dříve Tsipras nabádal voliče, že jejich „ne“ v referendu bude odmítnutím „ultimát od těch, kteří budou zemi terorizovat“. 5. července - Řekové v referendu odmítli plán mezinárodních věřitelů na úsporná opatření: proti se vyslovilo 61,3 procenta hlasujících; účast činila 62,5 procent. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal na úterý summit zemí eurozóny. 6. července - Řecky ministr financí Janis Varufakis odstoupil z funkce, aby usnadnil dohodu s věřiteli; novým ministrem financí se stal hlavní vyjednávač s mezinárodními věřiteli Euklidis Tsakalotos. Bylo též oznámeno, že řecké banky zůstanou v úterý a ve středu zavřené; zavřely se 29. června poté, co jim ECB odmítla zvýšit objem nouzového financování. Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla ponechat objem nouzového financování řeckých bank beze změny na zhruba 89 miliardách eur (2,4 bilionu korun). |
