Donald Trump v hlasování republikánské stranické základny o prezidentské nominaci v Iowě úspěšně zahájil pokus o návrat do Bílého domu. Dění napjatě sledují evropští spojenci USA. Už první Trumpovo období ve funkci vneslo do transatlantických vztahů velké napětí a to další by pro Evropu mohlo mít ještě vážnější důsledky. Republikánský politik mnohokrát naznačil, že má v plánu zabývat se rolí Severoatlantické aliance a mírou zapojení USA v ní. V evropských zemích tak sílí obavy, že na svou bezpečnost v době ruské agrese na Ukrajině zůstanou samy.
Řada evropských diplomatů i odborníků se domnívá, že Trump by mohl nejenom skoncovat s pomocí Kyjevu. Očekávají i další útlum vojenského angažmá Pentagonu v Evropě, a otazník visí dokonce i nad samým členstvím USA v NATO. Někteří podle deníku The New York Times podnikají cesty za Atlantik, aby si udělali o záměrech možného příštího prezidenta přesnější obrázek.
„V Evropě panuje velká obava, že by druhé Trumpovo prezidentství vedlo k opravdovému stažení Spojených států z NATO,“ řekl listu vysloužilý americký admirál James Stavridis, který byl v letech 2009 až 2013 vrchním velitelem spojeneckých sil aliance. „Ze strany našeho národa by to bylo obrovské strategické a historické selhání,“ podotkl.
Vystoupit, nebo přehodnotit?
Trump dával už během své první vlády v letech 2017 až 2021 evropským zemím nepokrytě najevo, že se dostatečně nestarají o vlastní bezpečnost, vydávají málo peněz na armády, a jsou proto černými pasažéry kolektivní obrany.
Spojencům dokonce soukromě hrozil, že je nebude bránit před Ruskem. „Musíte pochopit, že pokud bude Evropa napadena, nikdy nepřijdeme, abychom vám pomohli a podpořili vás,“ řekl Trump v roce 2020 šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové podle francouzského evropského komisaře Thierryho Bretona.
