Ruská agrese na Ukrajině trvá už dva roky a podle bezpečnostních analytiků nic nenasvědčuje tomu, že by měla v blízké době skončit. Přesto se řada tuzemských firem už čile zapojuje do poválečné obnovy zničené země. Svědčí o tom i dosud nejpočetnější česká podnikatelská mise, která v polovině února navštívila Kyjev, Dnipro, a dokonce i Kryvyj Rih, východoukrajinské město, jež se nachází pouhé desítky kilometrů od bitevního pole. Blíže frontě se žádná jiná zahraniční delegace dosud neodvážila.
Na už třetí obchodní misi od začátku války vyrazili s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným zástupci třiceti českých společností z vybraných oborů, například zdravotnictví, energetiky nebo dopravy. Byla mezi nimi i firma DAKO-CZ z průmyslově-technologické skupiny CSG Michala Strnada nebo těžařská MND, která spadá pod impérium miliardáře Karla Komárka. „Hlavním cílem bylo podpořit podnikatele v aktivitách na ukrajinském trhu, umožnit jim propojení s místními partnery a zprostředkovat setkání s čelnými představiteli ukrajinské vlády, samospráv a zahraničními donory,“ popisuje Kopečný.
Vládní zmocněnec také připomíná, že přestože Ukrajina nadále denně čelí ničivým ruským útokům, s obnovou země nelze čekat, až boje ustanou. Jinak by nebylo možné udržet stát v chodu a zajistit základní životní potřeby jeho obyvatel. „S velkou rekonstrukcí se samozřejmě začne až po skončení konfliktu, základy velkých projektů ale vznikají už nyní, aby se mohly naplno rozjet, hned jak to bude možné. Je tedy nezbytně nutné zajímat se o Ukrajinu již dnes, má-li se Česko na rekonstrukci podílet v budoucnu,“ vysvětluje Kopečný.
Skutečnost, že se Češi tentokrát vypravili až na hranici válečné zóny, má podle vládního zmocněnce velký symbolický význam. „Naši ukrajinští partneři to vnímají jako silný vzkaz, že si Česko uvědomuje potřebu obnovovat právě nejvíce zasažený východ země a že naše podpora nekončí v Kyjevě,“ podotýká Kopečný.
Rekonstrukce za půl bilionu eur
Poválečná rekonstrukce Ukrajiny vyjde podle odhadů Evropské komise v příštích deseti letech na více než 450 miliard eur, tedy přes jedenáct bilionů korun. Česko patří k zemím, které se v ní zatím angažují nejaktivněji. „Jsme dokonce jediná země, jež pořádá podobné mise. Třeba Německo chystá první delegaci takového rozsahu až na začátek letošního dubna, a to na popud mého německého partnera Markuse Ciupeka,“ tvrdí Michaela Macharik, jedna ze zúčastněných a také viceprezidentka Ukrajinsko-české obchodní komory (Ukrcham).
Většina tuzemských byznysových aktivit směřuje do Dněpropetrovské oblasti, druhého největšího a nejlidnatějšího ukrajinského regionu, jehož rozloha odpovídá téměř polovině Česka. „Tuto oblast jsme si vybrali, protože její ekonomická struktura se výrazně podobá té naší, což otevírá příležitosti pro obchodní spolupráci,“ říká Kopečný. To potvrzují také čísla: v posledním předválečném roce se Dněpropetrovská oblast podílela devatenácti procenty na ukrajinském obchodu s průmyslovým zbožím a patnácti procenty na celkové výměně zboží mezi Českem a Ukrajinou.
Druhým největším městem regionu je zmiňovaný Kryvyj Rih, v jehož okolí se těží strategické suroviny pro český průmysl, například titanové a železné rudy a koncentráty, které se do Česka vyvážejí. „Z politického hlediska je rovněž zajímavý fakt, že právě Kryvyj Rih je rodištěm současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,“ připomíná Kopečný.
Válka na vlastní oči
Účastníci mise, z nichž každý za výjezd na Ukrajinu zaplatil zhruba čtyřicet tisíc korun, jsou s jejími výsledky spokojeni. „S Tomášem Kopečným jsme jeli na Ukrajinu už potřetí. Naším cílem bylo mimo jiné navázat na naši předchozí návštěvu a kontakty z loňského léta a poohlédnout se po místech, kde bychom mohli otevřít náš druhý výrobní závod,“ říká Michaela Macharik, jejíž firma Time & Space vyrábí na západní Ukrajině kabelové svazky do aut a domácích spotřebičů. „Cíl se nám podařilo naplnit, administrativy měst Dnipra i Krivého Rihu byly neskutečně vstřícné a v současné době už připravujeme potřeby a požadavky našeho projektu.“
Andrey Zvelidovsky z pražské společnosti Warex, která se specializuje na výstavbu modulárních domů nebo obytných kontejnerů, se mise účastnila podruhé. A pochvaluje si, že jí opět přinesla řadu užitečných kontaktů. „Během naší první mise v létě 2023 nás jedna z obcí v Dněpropetrovské oblasti požádala o pomoc při výstavbě modulárního bydlení pro dočasně přesídlené osoby. Nyní už projekt konkrétně projednáváme s vedením oblasti a zástupci českého ministerstva zahraničí,“ upřesňuje Zvelidovsky.
Za přidanou hodnotu podnikatelské mise firmy považují možnost podpořit Ukrajinu přímo, osobní návštěvou. A mnozí podnikatelé hovoří o silném zážitku, když viděli na vlastní oči zkázu, jakou zemi způsobila ruská vojska. „To je zkušenost, která se jen tak nezapomene,“ podotýká Riziero Boccia z DAKO-CZ. „Návštěva těsné blízkosti frontové linie, kde jsou neustále slyšet výbuchy, houkají sirény a občas se musíte i uprostřed noci běžet schovat do krytu, to jsou věci, které zamávají i s ostřílenými byznysmeny,“ dodává Macharik.
Úspěšných českých podnikatelských projektů už na Ukrajině vznikla celá řada. „Plánujeme pokračovat v rozvoji našich aktivit v energetice. Kromě tradiční těžby plynu, kterou na Ukrajině realizujeme již deset let, chceme rozvíjet obnovitelnou energetiku. Dokončujeme vstup do větrné farmy a jednáme o vstupu do dalšího projektu,“ vypočítává vedoucí oddělení Ukrajina v těžařské společnosti MND Lukáš Svozil.
„Na Ukrajinu chceme dodávat brzdové systémy a komponenty pro nová kolejová vozidla. Následně bychom mohli hledat servisního partnera, ale to už je otázkou střednědobého horizontu. Na některých zajímavých projektech nicméně již pracujeme a doufáme, že o nich brzy budeme moci hovořit detailněji,“ poznamenává Boccia z DAKO-CZ.
Investovat hned, nečekat, až to skončí
O mnoha dalších projektech se podle Kopečného nemůže veřejně mluvit z bezpečnostních důvodů, protože působí v blízkosti válečné fronty. „České firmy třeba dodávají i zdravotnický materiál a vybavení celých operačních sálů do ukrajinských nemocnic ve Lvovské oblasti nebo čističky vody a kogenerační jednotky do Charkovské oblasti,“ zmiňuje vládní zmocněnec.
Čeští podnikatelé, s nimiž hovořila e15, se neobávají, že by jejich plány na Ukrajině zhatil nepříznivý vývoj na bojišti, byť připouštějí, že přetrvávající konflikt pro ně představuje největší překážku. „Rizika spojená s válkou samozřejmě vyloučit nelze, nyní třeba panuje velká nejistota kolem otázky další mobilizace,“ upozorňuje Boccia na skutečnost, že odvody na frontu a emigrace způsobují v některých ukrajinských regionech nedostatek pracovní síly. „Problém vidím také v neustále nedostatečném pojištění válečných rizik,“ myslí si Macharik. Podle ní je nicméně potřeba brát současnou situaci spíš jako příležitost.
„Moje rada pro ostatní zní: Nečekejte na konec války a pojďte investovat nyní. Až válka skončí, bude to chtít každý a nebude to tak snadné a levné jako teď,“ říká šéfka Time & Space. „Ukrajina paradoxně získala díky válce i velkou popularitu a té je třeba využít. Po válce bude možné z Ukrajiny vybudovat silného byznysového partnera na evropském kontinentu a eliminovat naši závislost na asijských velmocích.“
S tím souhlasí i Kopečný: „České firmy mají pro zapojení se do obnovy Ukrajiny skvělé předpoklady, které podporujeme vládním programem Ukrajina a pojištěním od EGAP, kde vznikl specializovaný Fond Ukrajina. Zatím není mnoho států na světě, které mají takto nastavené procesy. Bude záležet jen na českých firmách, jestli dokážou této příležitosti využít.“ Vládní zmocněnec zároveň nabádá, aby se tuzemské firmy nebály k expanzi na Ukrajinu využívat financování z mezinárodních institucí, jako je Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj nebo Světová banka.
Příští česká mise na Ukrajinu se připravuje na srpen a opět bude zacílená na firmy z konkrétního sektoru. „Zvažujeme oblast kritické infrastruktury,“ říká Kopečný. „Prioritou je podpora podniků, které už mají v zemi nějaké kontakty, ale bude otevřena i pro podnikatele, kteří své partnery teprve hledají.“
