Drtivá většina žadatelů o azyl v Evropě míří do EU. Podle čerstvých unijních dat členské země loni obdržely zhruba 434 tisíc žádostí, o sto tisíc více než v předchozím roce. Každou osmou přitom podal Syřan utíkající před vleklou občanskou válkou v zemi.
Druhou nejpočetnější skupinu žadatelů tvořili Rusové, nový domov jich hledalo přes čtyřicet tisíc. Další uprchlíci pocházejí z Afghánistánu, Srbska, Pákistánu a Kosova. Úřady dvě třetiny žádostí zamítly. „Jsme v situaci, kdy členské státy jako Švédsko, Francie a Německo dělají stále více práce. Tyto tři země mají podle statistik na kontě více než polovinu žádostí,“ zdůrazňuje švédský ministr pro migraci Tobias Billström.
| Krymští obyvatelé doufají v návrat |
|---|
| Obyvatelé Krymu, kteří nesouhlasí s připojením k Rusku, tvrdí, že jim úřady nedávají příliš na výběr. „Poselství je velmi prosté: buďte zticha, nebo vypadněte,“ říká novinář Serhij Mokrušyn. Většina z těch, co zvolila druhou možnost, neodchází daleko a zůstává na Ukrajině. Odmítají označení uprchlíci a věří, že se brzy vrátí domů. Jejich počet není jasný, zatím může jít o jeden až dva tisíce lidí. Jen oblast Lvova je připravena přijmout dva tisíce obyvatel poloostrova. Místní školy už hlásí desítky nových žáků. |
„Situace, kdy jen pár z osmadvaceti zemí vyvíjí obrovskou snahu a ostatní sedí v hledišti, je neudržitelná,“ podotýká. Podle něj by i další státy měly projevit solidaritu se sousedy Sýrie, jako Turecko, Libanon či Jordánsko, kde je už na dva a půl milionu běženců.
Evropě přitom hrozí, že pokud se bude stupňovat napětí na Ukrajině či dokonce dojde k jejímu otevřenému konfliktu s Ruskem, zaplaví ji další uprchlíci. Polsko už hlásí zhruba stovku žadatelů o azyl z Krymu, mezi kterými je hodně Tatarů. Tvrdí, že jim doma úřady vyhrožovaly kvůli otevřené podpoře ukrajinského vojska. Varšava přitom počítá s tím, že bude běženců ze sousední země přibývat. Má prý k dispozici zhruba jedenáct tisíc míst.
