„Protichůdný vývoj exportu do Ruska a Číny spolu do značné míry souvisí. Vedle nárůstu vývozu do Číny je patrný růst exportu i do USA, čemuž napomáhá oživení tamní ekonomiky i oslabení eura vůči dolaru během druhého čtvrtletí,“ uvádí Petr Hlinomaz z BH Securities.
Silný růst hlásí i obě dálněvýchodní ekonomiky. Korejské hospodářství přidalo oproti loňsku čtyři procenta, Čína téměř dvakrát tolik. „Růst ekonomik dává prostor, aby se dařilo i exportům z EU,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky.
Vedle Ruska se kontinentálním vývozcům přivřely dveře do Indie, kde skončilo letos o 11 procent méně evropského artiklu než loni. O uvadání obchodních vztahů s Moskvou pak svědčí fakt, že ruský dovoz do unie oproti loňsku zvolnil takřka o desetinu. Společenství zároveň dovezlo výrazně méně zboží z Brazílie a Japonska. Import z obou zemí za prvních pět měsíců roku propadl o sedm procent.
Poptávkové vyhlídky pro evropské zboží zůstávají za hranicemi kontinentu nevalné. Podle předběžných dat statistiků za červen totiž klesl celkový export zemí eurozóny oproti květnu o půl procenta. „Údaj o červnovém vývozu eurozóny je dalším důkazem, že zahraniční poptávka zůstává příliš slabá na to, aby rozpohybovala Evropu,“ uvádí analytička Jessica Hindsová ze společnosti Capital Economics.
