Americký moderátor Tucker Carlson udělal v Moskvě rozhovor s diktátorem Vladimirem Putinem. Ruský prezident například prohlásil, že nenapadne Polsko. Moderátor k obsahu nepřekvapivě strhnul obrovskou pozornost a patrně už vydělává velké množství peněz. A to je přesně to, za co jej firma X Elona Muska platí bez ohledu na novinářské kvality.
Už v samotném teaseru neváhal Carlson s vážným výrazem ve tváři milionům diváků zalhat. Řekl, že žádný americký novinář nepožádal od počátku války Putina o rozhovor. Západní média se přitom snaží Putina konfrontovat s otázkami pravidelně. Vládce Kremlu v zemi, která je na chvostu mediální svobody, ale opakovaně „nabídky“ odmítá a spoléhá se spíše na propagandistické kanály jím ovládaného aparátu. Teď se k nim možná přidá i Carlson, neboť netušíme, za jakých podmínek rozhovor proběhl a jak výrazné slovo v jeho postprodukci Kreml měl.
V teaseru začal Carlson kolem rozhovoru vytvářet bublinu alternativní reality, kdy nejen tvrdí, že se jako jediný snaží konfrontovat Putina s otázkami o válce na Ukrajině, ale také naznačuje, že je jedním z mála hledačů skutečné pravdy proti spiknutí elit a médií. Podle komentářů pod videem je vidět, že se nemalé množství uživatelů X s tímto pohledem ztotožňuje.
V roce 2009 přitom Carlson takový způsob práce, jaký nyní prezentuje, ostře kritizoval. Na konferenci konzervativců za hlasitého bučení vypíchl práci The New York Times. „Tyhle noviny jsou liberální, ale zároveň jim v jejich práci skutečně záleží na přesnosti. Konzervativci potřebují budovat něco podobného, co může vedle těchto institucí obstát.“ Vyzval pak konzervativní novináře, aby pouze nekomentovali zprávy z mainstreamových médií, ale vyrazili ven a skutečně zjišťovali, co se děje.
Narozdíl od Česka, kde Carlson není moc známý, je v USA fenoménem a má obrovský vliv na tamní politické klima. I samotní novináři se roky snaží přijít v řadě reportáží na kloub, co je esencí jeho úspěchu a proč své fanoušky tak fascinuje. Shodují se hlavně na tom, že kromě moderování má i jistý herecký až komediální talent. Kameraman na Fox News často zblízka zabíral jeho obličej, aby Carlson mohl v mimické grimase dát najevo pohrdání hostem ve studiu. Jeho obočí se vymrští raketovou rychlostí nahoru a na tváři mu zůstane snadno čitelný výraz, že nevěří vlastním očím ani uším.
Netradiční je i jeho styl kladení otázek. Ty jsou často pro dané téma irelevantní a za cíl mají hosta „morálně zarámovat“. Moderátor se jich třeba náhodně ptá na prohřešky z dávné minulosti či na otázky, na které zkrátka v danou chvíli neexistuje jednoznačná odpověď ano či ne. Poté co host začne svou odpověď rozvádět, dostane ho Carlson častým skákáním do řeči do kouta jako někoho, kdo se jen vykrucuje a vyhýbá jasnému stanovisku.
Tenhle styl zpochybňování oponentů se stal tak ikonickým, že pronikl i do popkultury. Satirický pořad South Park parodoval Carlsona v díle „Tanec se šmouly“ a upozorňoval na to, jak podobný styl práce rozeštvává společnost a neférově očerňuje lidi.
Mimo televizi
Předtím než začal publikovat na X, patřil jeho pořad na televizi Fox k nejsledovanějším ve Spojených státech a pravidelně k němu usedaly miliony diváků. Sledoval ho také exprezident Donald Trump, který na něj reagoval tweety, což vytvořilo velmi zvláštní symbiózu. Z moderátora se stal jakýsi kluk z plakátu trumpovského hnutí MAGA (Make America Great Again). Carlson na oplátku dodával relevanci konspiraci o ukradených prezidentských volbách v roce 2021 a obhajoval i lidi, kteří vzali útokem Kapitol, což tehdy stálo život pět lidí.
Je ovšem otázka, jak moc je Carlson ve svých postojích autentický, neboť se na veřejnost dostaly soukromé zprávy osobností televizní stanice Fox včetně těch jeho. Došlo k tomu během soudního sporu mezi televizí a firmou Dominion Voting Systems. „Je to démonická síla, ničitel. Ale nás nezničí. Jsme velmi blízko tomu, abychom mohli Trumpa ignorovat. Opravdu se nemohu dočkat. Strašně ho nenávidím,“ napsal Tucker Carlson v jedné z SMS.
Loni v dubnu se Carlsona televizní stanice nečekaně zbavila a nejspíše to souviselo se žalobou od již zmíněné společnosti Dominion Voting Systems. Podle Los Angeles Times příkaz vydal sám mediální magnát Rupert Murdoch, jehož rodina televizi vlastní. Důvody ale stanice nikdy oficiálně nekomentovala. Spekulovalo se také o špatných vztazích na pracovišti a toxickém prostředí.
Trh po jeho odchodu reagoval bouřlivě a akcie Fox Corporation se prudce propadly, což mimo jiné ukazuje, jak důležitou postavou pro ni Carlson byl. Odepsalo se 5,4 procenta, což z hodnoty společnosti vymazalo 962 milionů dolarů.
Neuplynuly ani dva měsíce a Carlson se vítězně vrátil. Neoblékl ale dres žádné tradiční televizní stanice. Rozhodl se vydat cestou „tvůrce obsahu“ na sociální síti X pod vedením Elona Muska. Jeho návratové video si od té doby zobrazilo 138,5 milionu uživatelů.
Na novou platformu moderátor naskočil ve chvíli, kdy Musk začal X pomalu měnit v místo, kde mohou influenceři nejen být v kontaktu se svými početnými komunitami, ale také si mohou nechat za svůj obsah platit. Musk lidi jako Carlson potřeboval, aby prostřednictvím poplatků za předplatné časem vykryl propady příjmů z reklam, které X dlouhodobě trápí. Moderátor také posloužil jako reklama na úspěch, jak je výhodné pro X tvořit exkluzivní obsah.
Dva muži na stejné vlně
V byznysu se tak potkali dva muži, kteří opakovaně útočí na novináře a chtějí redefinovat celý obor něčím, co vágně popisují jako snahu o obnovení svobody slova. Oba ale používají tuto frázi spíše jako obranný mechanismus. Musk neváhal na X mazat nepohodlné účty na žádost totalitních režimů a Carlson se svobodou slova ohání ve chvíli, kdy má dokládat tvrdá fakta či se omluvit za nepřesnosti.
Carlson přitom paradoxně prací s fakty v novinařině začínal. Poté co ho nevzali k CIA, mu jeho otec Dick poradil, ať zkusí novinařinu, že tam berou každého. Začal tak pracovat jako ověřovatel faktů v médiu Policy Review. To ale krátce poté opustil z důvodu, že mu vadila špatná kvalita média. Vystřídal pak celou řadu redakcí a živil se hlavně psaním. Jeho kolegové mu připisovali slušný literární talent a jeho první konzervativní sloupky byly solidně vyargumentované – alespoň ve srovnání s jeho současnými komentáři.
O tom, že se nakonec objevil na obrazovce televize, rozhodla podle příběhu, který sám vypráví, náhoda. „Všichni v tu dobu byli na obědě a hledali někoho, kdo by jim okomentoval proces s O. J. Simpsonem.“ Carlson popravdě o procesu nic moc netušil, ale místo toho, aby odmítl, riskl to. Prolomil tím jakousi bariéru a televize si ho začala jako „mluvící hlavu“ zvát pravidelně.
Pak se objevil v řadě diskuzních pořadů a vybrousil v nich svůj konfrontační styl, až se v roce 2009 dostal do Fox News, kde dosáhl absolutního moderátorského vrcholu, alespoň co se čísel týče.
Tradiční média si tak pomalu stvořila svůj vlastní postrach a Carlson s nesporným literárním talentem si zvolil bulvarizaci a svět vyhrocených a senzacechtivých témat.
