Donald Trump je favoritem voleb. Jeho zbraněmi jsou migrace, ekonomika a Čína

Donald Trump: Názory a volební program 2024 | Volby v USA (ilustrační foto)

Donald Trump: Názory a volební program 2024 | Volby v USA (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia

Pavla Palaščáková

Prezidentské volby v USA v roce 2024 nejspíš přinesou opakování souboje z předchozího klání. Exprezident Donald Trump je favoritem republikánských primárek a momentálně by podle průzkumů porazil současného šéfa Bílého domu Joea Bidena. Očekává se, že kampaň bude ostrá a někteří experti se obávají i povolebního násilí. 

Předpokládá se, že Trump ve volební kampani vytáhne své osvědčené nástroje, které využíval už v minulých volbách. Zaměří se nejspíš na souboj USA s Čínou a bude patrně útočný i směrem k Evropě. Nejspíš se pokousí zužitkovat fakt, že ho Američané považují za schopnějšího řešit ekonomické záležitosti než Bidena. Ústředním tématem jeho agitace pak zřejmě bude migrace, Trump slibuje větší tvrdost, než kdy dřív.

Jaké šance přisuzují Donaldu Trumpovi volební průzkumy? Jaké má republikánský kandidát názory a volební program?

Průzkumy pro prezidentské volby v USA 2024: Donald Trump vs. Joe Biden

Není pochyb o tom, že Trump je v současnosti favoritem listopadových voleb. Průzkumy mu přičítají náskok zhruba pěti procentních bodů nad očekávaných demokratickým rivalem, současným prezidentem Joem Bidenem. Trump zatím nemá stranickou nominaci jistou, republikáni potvrdí svého uchazeče až v létě.

Vzhledem k vývoji primárek je však vysoce nepravděpodobné, že by jeho cestu do Bílého domu mohla ohrozit jeho jediná zbývající partajní rivalka Nikki Haleyová. V tuto chvíli se zdá, že mu v boji o kandidaturu nebudou překážkou ani čtyři trestní procesy, do kterých je zapleten.

Více: Volby v USA 2024: Termín, průzkumy, kandidáti >>>

Zahraniční politika Donalda Trumpa

Postoj k NATO a EU

Trumpovy názory na Severoatlantickou alianci jsou pro obyvatele Evropy a východního křídla NATO zřejmě nejdůležitější. Řada evropských politiků a expertů se obává, že by exprezident pokračoval ve své politice z prvního funkčního období a tvrdil, že jsou země starého kontinentu černými pasažéry kolektivní obrany. Panují obavy, že může zajít ještě dál a vyvést USA z aliance.

Někteří odborníci však míní, že jde pouze o Trumpův způsob, jak bohaté evropské státy přimět k vyšším výdajům na armády. Téměř jisté je, že by se jakožto exprezident snažil v Evropě co nejméně angažovat. A přítomnost amerických vojsk na evropském území by považoval za určitou výsadu, za kterou by se daná země měla Washingtonu nějakým způsobem revanšovat – kupříkladu spoluprací na potírání čínské hrozby. Stejně tak od něj lze čekat obchodní tahanice s Evropskou unií.

Válka na Ukrajině a Rusko

Jednou z největších neznámých je exprezidentův přístup k Rusku. Jeho kritici tvrdí, že půjde na rukou prezidentovi Vladimiru Putinovi, podle sympatizantů by se naopak Moskva „za Trumpa“ nikdy neodvážila napadnout Ukrajinu z důvodu jeho nevypočitatelnosti a respektu z něj. Jisté je, že s politikem spříznění republikáni v Kongresu blokují další pomoc Ukrajině a celková očekávání podpory Kyjevu jsou velmi nízká.

Trump je známý svou osobní averzí k zemi, po které žádal vyšetřování aktivit prezidentova syna Huntera Bidena. Tehdejší šéf Bílého domu byl obviňován z toho, že kvůli tomu dokonce v roce 2019 pozastavil pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 250 milionů dolarů. Nedá se vůbec vyloučit, že se bude snažit tlačit Kyjev k nemalým ústupkům a dohodě s Ruskem.

KLDR

Postoj exprezidenta ke KLDR je velmi těžko čitelný. Na počátku tlačil severokorejský režim k denuklearizaci, později si ale s jeho vůdcem Kim Čong-unem vytvořil až takřka přátelský vztah. Nyní se proslýchá, že by mohl být k Pchjongjangu poměrně vstřícný. Údajně uvažuje o tom, že by ho nenutil vzdát se dosavadních zbraní, ale finančními pobídkami přiměl k tomu, aby nevyvíjel nové bomby.

Írán

Trump ve svém prvním období prosazoval politiku maximálního tlaku na Írán a republikáni nyní obviňují Bidena z toho, že byl k Teheránu příliš shovívavý. Nedá se proto očekávat žádná snaha o smír a zmírnění sankcí, pokud Teherán výrazně neustoupí v otázce svého jaderného programu. Velmi zajímavé by bylo sledovat Trumpovo počínání, pokud by se do jeho případného nástupu nevyřešila krize v Rudém moři a situace s jemenskými povstalci.

Čína

Obchodní válka a mocenské třenice s Čínou tvořily jádro Trumpovy zahraniční politiky během jeho prvního působení v Bílém domě a nejinak by tomu nejspíš bylo i nyní. Trump už dopředu Pekingu hrozí dalšími dovozními cly. Je možné, že by chtěl využít současných hospodářských potíží asijské velmoci a zahnat ji co nejvíce do kouta.

Tchaj-wan

Nepřátelský postoj k Číně v Trumpově podání automaticky neznamená ochotu zasáhnout na pomoc tchajwanskému spojenci. „Nechci to říkat, protože pokud nejsem v pozici prezidenta, tak nechci říkat, co si myslím,“ odpověděl loni v létě na otázku Fox News, jestli by ochránil ostrov, i kdyby to znamenalo jít do konfliktu s Čínou. Podotkl přitom, že Tchaj-wan ukradl Američanům čipový průmysl. Dokonce i v Pekingu si dělají naděje, že trumpovský izolacionalismus by ulehčil případný zásah proti odbojnému ostrovu.

Izrael a Hamás

Trump byl architektem sbližování Izraele s arabskými zeměmi a nepochybně by ho lákalo dosáhnout dohody o normalizaci vztahů židovského státu se Saúdskou Arábií. Tyto námluvy ale zastavily teroristické útoky Hamásu a boje v Gaze.

Přestože by měl s Rijádem patrně lepší vztahy než Bidenova administrativa, normalizace je nejspíš neřešitelná, dokud budou v Gaze izraelští vojáci. A království zřejmě bude nyní žádat víc, než před začátkem války. Trump byl přitom velkým zastáncem Izraele a nedá se tak čekat, že by ho tlačil k ústupkům.

Donald Trump a migrace

Přistěhovalectví je od počátku jedním z klíčových politických témat někdejšího prezidenta a jeho tvrdý postoj k ilegální migraci mu zajišťuje trvalou podporu jeho voličské základny. Jeho velkým projektem se stal plán na vybudování zdi na hranici s Mexikem.

Po politických bojích o financování začala její stavba v roce 2018. Biden po nástupu do úřadu stavbu zastavil, ale později se rozhodl přepažit mezery ve stěně v místě rušné migrace a vybudovat nový úsek v Texasu. Trump využívá problematiku přistěhovalectví i v aktuální kampani a šíří teorie, že Čína a jihoamerické země organizují imigraci do Spojených států. Slibuje, že v případě zvolení v jejím potírání ještě přitvrdí.

Domácí politika Donalda Trumpa

Vedle imigrace patří k jeho klíčovým bodům domácí politiky ekonomika. Řada Američanů se podle průzkumů domnívá, že by se zvládl lépe vypořádat s hospodářskými potížemi země, než jeho rival Joe Biden. Výkladní skříní jeho prvního prezidentství byla rozsáhlá daňová reforma, která snížila zátěž podnikům i jednotlivcům.

V kampani se zřejmě zaměří na inflaci a střední třídu. Ovšem ani odborníci si netroufají hádat, co by Trump přesně na tomto poli podnikl, pokud by se do Bílého domu vrátil. Dá se od něj čekat silná podpora domácího průmyslu, v tom by se však příliš nelišil od svého rivala. Rozhodně by ale nesdílel Bidenovy vize zelené energetické transformace a šel by na ruku ropnému průmyslu.

Kariéra: Donald Trump před rokem 2024

Trump, který se narodil v roce 1946, vystudoval ekonomii a finančnictví a koncem šedesátých let nastoupil do firmy svého otce, již později převzal. The Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi, provozuje i mnoho hotelů, kasin a golfových hřišť po celém světě. V roce 1983 otevřel známý, 202 metrů vysoký mrakodrap Trump Tower, jednu z nejdražších nemovitostí v New Yorku. Jeho podnikání však neprovázely pouze úspěchy, mnohé jeho projekty byly zrušeny a za svou kariéru několikrát zbankrotoval a přišel o miliardy dolarů. Navíc je spjatý se skandály a podezřeními z nekalých praktik a daňových úniků.

S politikou Trump koketoval od osmdesátých let a několikrát změnil stranickou příslušnost. Definitivně zakotvil u republikánů v roce 2012. Také si poměrně dlouho pěstoval prezidentské ambice, ale až před volbami v roce 2016 se zhmotnily ve skutečné šance. Jeho provokativní přístup mu vynesl pozornost médií a dopomohl mu v primárkách a posléze i k celkovému vítězství nad favorizovanou demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou.

V roce 2020 neuznal porážku se současným prezidentem Joem Bidenem a podařilo se mu přesvědčit miliony stoupenců, že hlasování bylo podvržené. Ti mu vyjadřují podporu dosud a tak má Trump v listopadovém klání velké šance na triumfální návrat.

Politik je potřetí ženatý, jeho první manželka Ivana Zelníčková pocházela z Československa. Jejich tři děti Donald, Ivanka a Eric jsou aktivní v byznysu i politice. Z dalších manželství má ještě dceru Tiffany a nejmladšího syna Barrona.

Donald Trump

  • Jméno: Donald John Trump
  • Datum narození: 14. června 1946, Queens, New York, USA
  • Věk: 77 let
  • Politická příslušnost: Republikánská strana
  • Manželka: Melania Trump (od roku 2005)
  • Děti: Donald Trump Jr., Ivanka Trump, Eric Trump, Tiffany Trump, Barron Trump