Fico Slováky napíná s kandidaturou na prezidenta

Robert Fico

Robert Fico Zdroj: Anna Vackova, E15

Andrej Kiska (50). Byl prvním, kdo loni v říjnu oznámil kandidaturu. Bývalý podnikatel začínal v obchodu se zlatými šperky, pak se zaměřil na finančnictví, konkrétně na splátkové společnosti. Před několika lety založil nadaci Dobrý Anděl a nyní je označován za filantropa, za což získal i ocenění. Je autorem knihy Cesta manažera z pekla aneb Jak dělat charitu úspěšně a se srdcem, již distribuuje zdarma. Na své stránce píše, že mu během kariéry vadila hlavně korupce, neschopnost úředníků a nefungující justice. Chce proto svými zkušenostmi a schopnostmi změnit Slovensko.
Ján Čarnogurský (69). O návrat do vysoké politiky se pokouší i někdejší předseda slovenské vlády v rámci Československa, exministr spravedlnosti a dlouholetý předseda KDH. Vystudovaný právník a náboženský aktivista v éře komunismu se v posledních letech mimo jiné podílel na rozvoji soukromé vysoké právnické školy a angažoval se ve Slovensko-ruské společnosti. Chce být aktivnější než nynější prezident Ivan Gašparovič a zasadit se o silné Slovensko. „Pravice a levice mají být vedle vzájemné konkurence jednotné v závažných otázkách Slovenska,“ řekl před časem k politické situaci.
Pavol Hrušovský (61). Původním povoláním právník strávil roky v parlamentních lavicích, začínal už jako poslanec Federálního shromáždění. Dvakrát byl i předsedou zákonodárného sboru. Mimo to má i bohaté stranické zkušenosti. Od roku 2000 do roku 2009 vedl Křesťanskodemokratické hnutí. V boji o prezidentský post ho podporuje nejen KDH, ale také strana Most-Híd. „Rád bych zúročil své 23leté působení v politice a chci, abychom vrátili do společnosti lidskost. Nepřepolitizujme celý stát. Chci být prezidentem všech,“ řekl nedávno.
Radoslav Procházka (41). Právník, který má za sebou i studium na Univerzitě Yale, nyní mimo jiné působí jako vysokoškolský pedagog v Trnavě. Zároveň je poslancem. Dříve byl členem Křesťanskodemokratického hnutí, ale na počátku roku ze strany vystoupil. Na své webové stránce představil program Silný prezident. Chce se například aktivně účastnit zasedání vlády, podílet se na přípravě vyrovnaného rozpočtu a zasadit se o nápravu poměrů v soudnictví. „Nabízím relativně unikátní kombinaci reálné zkušenosti s tím, jak funguje moc, a zároveň odolnosti vůči jejím svodům,“ tvrdí.
Peter Osuský (60). Vysokoškolský pedagog a lékař byl zakládajícím členem Občanské konzervativní strany, od minulého roku však hájí barvy Svobody a Solidarity, za níž je i poslancem. Má zkušenosti i z komunální politiky v Bratislavě. Liberálové ho za svého kandidáta představili v létě. Na svých stránkách má „prezidentské desatero“. Tvrdí v něm například, že hlava státu nemá překračovat svoje pravomoci a má plnit ústavní povinnosti. Prezident podle něj také nemá být sluhou politických stran a na politickou scénu má vnášet stabilitu.
6
Fotogalerie
Vládní Smer stále váhá, jak se postavit k jarním prezidentským volbám. Premiér Robert Fico dosud neoznámil, zda se jich zúčastní. Pokud se do klání nezapojí, bude muset strana najít adepta, který by dokázal porazit momentálně nejsilnějšího protikandidáta Andreje Kisku. Jestli lídr sociální demokracie do boje vstoupí, což považuje jeho okolí za pravděpodobnější, bude zase třeba najít nového premiéra.

Rivalové Fica za liknavost stále více kritizují. „Občané mají právo včas znát jména kandidátů,“ vzkázal mu například uchazeč za Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a Most-Híd Pavol Hrušovský. „Kandidatura je na to, aby přišel člověk, který je dostatečně známý a nepotřebuje rok a půl ukazovat svoji tvář,“ tvrdí však předseda vlády.

Slováky ale už patrně nebude napínat dlouho. Uchazeče o prezidentský post předsednictvo strany údajně vybere nejpozději do konce roku. Ze Smeru zaznívá, že rozhodnutí padne ještě do Vánoc. Jakékoli jiné jméno než Robert Fico přitom bude překvapením.

Nejsilnější rivalové kandidáta Smeru

Pokud chce strana vyhrát, Ficovi patrně nezbude než kandidovat, je přesvědčen politolog Grigorij Mesežnikov. „Smer těžko může přijít na poslední chvíli s někým jiným. Nikdo ze strany ani prezidentské ambice nevyjádřil,“ podotkl s tím, že občas zmiňovaný ministr zahraničí, nestraník Miroslav Lajčák, kandidaturu odmítá. Experti navíc zdůrazňují, že premiér je na vrcholu popularity a prezidentský post je pro něj na Slovensku poslední výzvou.

Na nedávném sjezdu strany však Fico působil poměrně poraženecky. Nedávno totiž vyšel průzkum, podle něhož by ho ve druhém kole Kiska mohl porazit. Zcela bez šancí by nebyl ani Hrušovský.

Sociolog Martin Slosiarik z agentury Focus míní, že se Fico řečmi o případné prohře snaží aktivizovat voliče. „Současně je připravuje na situaci, že Smer prezidenta nezíská, aby se neodvrátili od strany v parlamentních volbách, které jsou z hlediska moci důležitější,“ řekl deníku Sme.

Průzkum pro první kolo (v procentech)Průzkum pro první kolo (v procentech) | Focus

Analytik Ján Baránek ale šancím nezávislého kandidáta Kisky příliš nevěří. „Na to, aby někdo porazil Fica ve druhém kole, by se za ním musela sjednotit celá opozice,“ je přesvědčen. Političtí odpůrci Smeru přitom zatím příliš jednotně nevystupují.
SDKU-DS dlouho žila nadějí, že se jí ke kandidatuře podaří přemluvit expremiérku Ivetu Radičovou. Tomu ale nic nenasvědčuje a strana patrně zůstane bez svého adepta. Podle Mesežnikova zatím není jasné, jestli se přidá k podpoře Hrušovského. Nevylučuje, že by se mohla postavit třeba za Milana Kňažka.

Pokud Fico do boje vyrazí a vyhraje, bude Smer muset hledat nového premiéra. Neoficiálně se zatím spekuluje o ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi či košickém primátorovi Richardu Rašim. Baránek podotýká, že část sociální demokracie pro Ficovu kandidaturu není, jelikož si je vědoma jistých rizik. Obává se mocenského boje, oslabení a tříštění strany. „Toho se bojí i finanční pozadí, tedy dárci,“ dodává analytik.

Prezidentské volby
Prezidentské volby se budou konat na jaře, nejpozději v první půli dubna. Zúčastnit se jich může kandidát, kterého navrhlo alespoň patnáct poslanců 150členného parlamentu, nebo sesbíral patnáct tisíc podpisů. Slováci volí hlavu státu přímo od roku 1999, čekají je tedy čtvrté volby. Slovenský prezident má podobné pravomoci jako český, přičemž může nastat problém s jejich výkladem. Projevilo se to v kauze, kdy Ivan Gašparovič odmítl jmenovat Jozefa Čentéše generálním prokurátorem, přestože ho zvolil parlament. Analytik Ján Baránek připouští, že Fico by jako výrazný prezident s velkou podporou mohl své pravomoci posouvat až překračovat. „Prezident u nás je ještě silnější než v Česku. Supluje zde totiž horní komoru parlamentu,“ zdůraznil.