Finále slovenských voleb: Maďaři stojí stranou
Podle všeobecného mínění totiž Maďaři Fica nemají rádi. Jeho první éra vládnutí je spojována s kroky, které jim zkomplikovaly život. Hlavně se zákonem, jímž žadatel o maďarské občanství ztrácí slovenské. Nad menšinou navíc neustále visí hrozba pokut, jestliže nebudou ctít normu o nadřazenosti slovenštiny.
I statistiky hovoří jasně, v prvním kole Fico u Maďarů pohořel. V obcích, kde tvoří alespoň padesát procent obyvatel, získal necelých osm procent hlasů. To však ještě neznamená, že příslušníci minority po vyřazení svého uchazeče Gyuly Bárdose hromadně odevzdají hlasy Kiskovi. „Nevím, jestli vůbec půjdu volit,“ zaznívá nejčastěji od obyvatel Veľkého Mederu, Dunajské Stredy či Gabčíkova, kde je menšina jasnou většinou. Už v prvním kolem tam přitom byla účast podprůměrná.
„Myslím, že národnostní problémy mobilizují spíše před parlamentními volbami,“ je přesvědčen místní mladý Slovák. Sám přiznává, že volit nepůjde, i když by rád zabránil tomu, aby slovenskou politiku definitivně ovládla jedna strana. Bude však zrovna na cestě do Itálie.
Fico: Köszönöm támogatást
Problém je i v tom, že Kiska se ani nesnaží minoritu příliš oslovit. Zato premiér ví, že mu před druhým kolem teče do bot, a odhodlal se k překvapivému – a podle některých názorů trapnému – kroku. Nechal na své billboardy na jihu země umístit poděkování v maďarštině. Školáci v autobusu mají z poutače u silnice pozdvižení, nikdo ale nevěří, že se lidé nechají jedním pozdravem ošálit.
Apatie místních vychází patrně i z pocitu, že politici v Bratislavě jih zanedbávají. Silnice se stavějí na severu, investoři se proto nehrnou, není práce. Podle odhadů za ní na třicet tisíc lidí z regionu jezdí do Maďarska. Mezi největší zaměstnavatele patří automobilky Suzuki v Ostřihomi a Audi ve městě Győr.
Kandidát pro Horní Uhry
V jihoslovenských vodách se nyní pokouší lovit voliče i maďarská extremistická strana Jobbik, která se netají touhou po revizi Trianonské smlouvy a lobbuje za autonomii Maďarů v Rumunsku i na Ukrajině. Její mítink v kulturním centru v Dunajské Stredě nedávno vyvolal pobouření a demonstrace. Především proto, že agitátoři otevřeně hovořili o kandidátovi pro Felvidék, což je historický název znamenající Horní země.
Dunajská streda
Znepokojení dala najevo i „maďarská“ strana Most-Híd, její hněv padl i na konkurenční Stranu maďarské komunity (SMK). Ředitelka centra Ildikó Ibolya ale tvrdí, že mítink se konal čistě z iniciativy Jobbiku, jehož zástupci si telefonicky rezervovali pronájem sálu. „Jsme příspěvková organizace, musíme zajistit značnou část rozpočtu sami. Dvacet pět procent příjmů jde z pronájmu, jsme rádi, když sem někdo přijde,“ vysvětluje. „Je to oficiální strana v maďarském parlamentu, chovali se normálně,“ dodává.
Přes nedávné bouře visí i nyní nedaleko centra města velký billboard Jobbiku s nápisem: Zastupujeme všechny Maďary bez hranic! Místní se k němu příliš nechtějí vyjadřovat, svůj názor je ochoten sdělit jen mladý student. „Je to podle mne – jak se to řekne slovensky – extremistická strana,“ podotkne.
Je otázka, zda „reklama“ vydrží až do voleb 6. dubna, problém s ní totiž mají slovenští nacionalisté. Slovenská národní strana (SNS) na svém webu vyzývá občany, aby jí podobné případy hlásili. „Podněty na maďarské plakáty přišly, předseda SNS Andrej Danko zvažuje konkrétní kroky proti nim,“ uvedla mluvčí strany.
Naši Slováci jsou v pohodě, Krym tu nechceme
Maďarští obyvatelé jihu nad podobnými starostmi jen kroutí hlavami. „U nás soužití funguje dobře, naši Slováci jsou v pohodě. Slovenku mám i za snachu,“ svěřuje se v Gabčíkovu paní, která vyrazila na nákup do místního Coopu.
Otázka identity zaměstnává spíše pamětníky jiných časů. „Narodil jsem se jako Maďar a pak mi změnili občanství, mého táty se přitom nikdo neptal. Samozřejmě budu vždy patřit i tam,“ mává směrem k Dunaji starý pán. Maďarsko obklopené ze všech stran Maďary je podle něho světový unikát.
„Chci ale zůstat tady, kde jsem se narodil. Otázku hranic vlastně moc neřešíme od té doby, co jsme všichni v Evropské unii,“ pokračuje a dodává, že nechce, aby to v regionu skončilo podobně jako na Krymu. Rozčiluje ho proto, že si politici na obou stranách řeky vzpomenou na slovenské Maďary vždycky před volbami. „To vytáhnou maďarskou kartu a přetahují se o nás,“ šermuje rukama.
Minorita má navíc podle statistik nakročeno spíš k asimilaci než k připojení k Maďarsku. Za poslední dvě dekády klesl její počet o více než sto tisíc lidí na současných zhruba 460 tisíc. Smíšené, ale i čistě maďarské páry dávají děti do slovenských škol, klesá porodnost, lidé odcházejí za studiem či prací a už se nevracejí. „Toto je náš nejvážnější problém, a i proto jsme se rozhodli, že postavíme vlastního kandidáta,“ podotýká šéf Republikové rady SMK László Szigeti.
