Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku představoval jednu z největších překážek pro dokončení čerstvě ujednané dohody o vystoupení Británie z Evropské unie. Právně závazné opatření má zajistit bezproblémový režim na irské hranici i po přechodném období po britském odchodu z evropského bloku, které je naplánováno do prosince 2020, pokud během tohoto období Brusel a Londýn nenaleznou lepší řešení. Deník Financial Times ale po prozkoumání návrhu „rozvodové dohody“ napsal, že severoirská pojistka, tak jak je nyní formulovaná, nemůže fungovat.
Vyjednavači museli při jejím utváření pracovat s několika v zásadě protichůdnými kritérii. Británie požadovala zajištění odchodu ze struktur jednotného trhu EU a odmítala jakékoli štěpení svého území v podobě kontrol mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. Zároveň ale chtěly obě strany předejít obnovení kontrol na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, která bude po brexitu jedinou pozemní hranicí Británie a EU.
Výsledkem je pojistka, která by v případě uplatnění vytvořila po přechodném období společnou celní zónu Británie a EU. Severní Irsko by ale navíc podléhalo řadě evropských standardů ohledně potravin a dalšího zboží, aby bylo možno zajistit jeho bezproblémové proudění přes hranici s Irskem. Podle webu Politico.eu to v praxi bude obnášet dodatečné kontroly při lodní dopravě mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.
Tyto okolnosti způsobují, že proti dohodě vystupují jak zastánci tvrdého brexitu, kteří se obávají trvalého provázání s evropskými strukturami, tak severoirští unionisté, kteří odmítají rozdíly od zbytku britského území. Návrh brexitové dohody označuje irský protokol za dočasné opatření, v médiích se však objevily spekulace, že právě tento záložní plán by mohl být základem pro podobu budoucích vztahů Británie s unií.
Podle Financial Times navíc pojistka ve své současné podobě nemůže fungovat. Deník citoval nejmenovaného vysoce postaveného britského úředníka, podle kterého jde takřka o „sebedestruktivní mechanismus“, který zaručuje, že jej nikdy nebude možno použít. „Vyžaduje dodatečné budoucí dohody, aby mohl správně fungovat a zachovat 'last minute' dodavatelské řetězy, na které výrobci a obchodníci spoléhají,“ napsal Financial Times.
Obě strany tak prohlašují, že se zavedení kontroverzní pojistky chtějí vyhnout. Unijní vyjednavačka Sabine Weyandová údajně svým kolegům řekla, že „nikdo vlastně nechce, aby nabyla platnost“. Britská premiérka Theresa Mayová se ve středu obdobně vyjádřila v britské Dolní sněmovně. O tom, zda na problematický scénář dojde, se bude rozhodovat v létě 2020. Pokud do té doby nevzejde trvalé řešení, mohou si ještě obě strany zajistit více času jednorázovým prodloužením přechodného období. Když ale pojistka začne platit, Británie od ní nebude moci jednostranně odstoupit.
