Pravicová vláda Juha Sipily se vydala cestou škrtů a snižování podnikatelských nákladů. V současnosti rovněž jedná o tom, jak ve svých výdajích ušetřit dalších 400 milionů eur (11 miliard korun).
Tlak na ni vyvíjejí také ratingové agentury, země nedávno přišla o své špičkové hodnocení. Na rozhýbání ekonomiky pomocí vyšších veřejných výdajů, jako se o to pokouší například Norsko, Sipilä nemá dostatečný finanční polštář.
S odbory a zaměstnavateli se chtějí Helsinki do konce června dohodnout na zhruba pětiprocentním snížení pracovních nákladů, které by mělo umožnit Finsku lépe obstát v globální konkurenci.
Vládní kabinet se snaží přesvědčit odboráře, že opatření je v jejich vlastním zájmu a neměli by mu bránit. S podobným návrhem ale premiéra již loni odmítli. Pokud by se stejná situace opakovala, vláda je připravena prosadit konkrétní kroky zákonem.
Mezi ně by mohlo patřit uzákonění 24 hodin ročně práce přesčas za standardní odměnu, převedení části povinných plateb z firem na pracovníky či osekání oblíbeného padesátiprocentního bonusu k měsíčnímu platu v době letních dovolených, který je součástí mnoha kolektivních smluv mezi podniky a zaměstnanci, připomíná agentura Reuters. Přesto by vláda nemusela na popularitě mnoho ztratit, průzkumy ukazují, že v tomto ohledu vládní Straně středu plánování reforem pracovního trhu neškodí.
Podpora finské vládní koalice a Strany středu:
„Největší problém Finska je ale v tom, že zde chybí firmy, jejichž produkty a služby jsou žádané v zahraničí,“ reaguje pro agenturu Bloomberg šéf opoziční sociální demokracie Antti Rinne.
V porovnání s obdobím před vypuknutím ekonomické krize v roce 2007 je nyní objem exportu z Finska o pětinu nižší. Tehdy však také globální tržní podíl někdejšího klenotu finského hospodářství, výrobce mobilních telefonů Nokia, dosahoval čtyřiceti procent. Později se smrskl až na nynější tři procenta.
