Jednání o tom, jak zadlužení řešit, jsou na mrtvém bodě. Minulý týden republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů odmítla návrh prezidenta Obamy nasměrovat do rozpočtu 1,6 bilionu dolarů prostřednictvím zvýšení daní, které by se dotklo i horních dvou procent daňových poplatníků. Ministr financí Timothy Geithner o víkendu republikány vyzval, aby prezidentovi předložili vlastní návrh. Bez vyššího zdanění nejbohatších Američanů ale podle něj k dohodě nedojde.
Republikáni vedení Johnem Boehnerem prezidentovi předložili vlastní návrh, který má během deseti let ušetřit 2,2 bilionu dolarů, z čehož 800 miliard by pocházelo z nově zavedených daní. Plán mimo jiné počítá i se zredukováním nákladů sociálních programů o alespoň 900 miliard, což je krok, kterému se demokraté zuřivě brání, obdobně jako republikáni nechtějí slyšet o zvýšení daní pro vysokopříjmové skupiny. Peníze by se ušetřily například zvýšením věkové hranice pro nárok na státem poskytované zdravotní pojištění, takzvaný program Medicare, která je nyní 65 let.
Podle Bílého domu není plán vyvážený a nepřináší „nic nového“. „Nezávislí analytici, kteří podobné plány zkoumali, došli k závěru, že daně střední třídy by se musely zvednout, aby pokryly úlevy milionářů,“ komentoval návrh republikánů Obamův asistent Dan Pfeiffer.
Obama a demokraté už několikrát zopakovali, že škrtům v sociální podpoře a Medicare se za každou cenu chtějí vyhnout. Obě mandatorní položky však zatěžují federální kasu nejvíc a jejich podíl na rozpočtovém koláči se každoročně zvětšuje.
Loni vydal Washington na zdravotní programy 835 miliard dolarů, tedy 23 procent federálního rozpočtu, vůbec nejvíc mezi rozvinutými zeměmi. Sociální podpora, kam spadají i důchody, pak spolkla dvacet procent rozpočtu. Až třetí položkou byly výdaje na armádu.
