Francouzi zase vyšli do ulic kvůli pracovní reformě. Stávka se dotkla škol i nemocnic

Pracovní reformy vyvolaly ve Francii vlnu protestů už v minulosti. (ilustrační foto)

Pracovní reformy vyvolaly ve Francii vlnu protestů už v minulosti. (ilustrační foto) Zdroj: Reuters

Pracovní reformy vyvolaly ve Francii vlnu protestů už v minulosti. (ilustrační foto)
Pracovní reformy vyvolaly ve Francii vlnu protestů už v minulosti. (ilustrační foto)
Pracovní reformy vyvolaly ve Francii vlnu protestů už v minulosti. (ilustrační foto)
Francouzský prezident Emmanuel Macron.
5
Fotogalerie

Škol, nemocnic, veřejných služeb i vnitrostátní letecké dopravy se dotkla úterní stávka francouzských státních zaměstnanců vyhlášená na protest proti pracovní reformě prezidenta Emmanuela Macrona.

Změny zákoníku práce mají zvětšit pružnost firem při přijímání a propouštění zaměstnanců a snížit dlouhodobě vysokou nezaměstnanost. Státní sektor by na jejich základě mělo do roku 2022 opustit 120 000 zaměstnanců.

Stávky v Paříži se podle policie zúčastnilo 26 000 lidí a v regionech dalších 55 000 až 100 000 lidí. Akce byla převážně poklidná, jen v Paříži policie zakročila slzným plynem a obušky proti malé skupině maskovaných demonstrantů, kteří rozbíjeli výlohy.

Stávku svolalo poprvé za posledních deset let společně všech devět odborových svazů sdružujících 5,4 milionu státních zaměstnanců. Prosazovaná reforma zhorší podle nich pracovní podmínky. Kontroverzní změny zákoníku práce by měly vést mimo jiné ke zmrazení platů státních zaměstnanců, zrušení náhrad za první den pracovní neschopnosti a propouštění.

Podle společnosti Air France bylo v úterý kvůli stávce nutné zrušit asi 25 procent vnitrostátních letů. Letů do zahraničí se protest nedotkl a bez výrazných omezení fungovala železnice.

Ministerstvo školství v prohlášení uvedlo, že se do stávky zapojilo asi 17 procent učitelů po celé zemi. Podle odborářů jich ale do práce nepřišlo 35 až 50 procent.

Zavřené byly v úterý i školní jídelny či mateřské školy. Například v jihofrancouzském přístavním městě Marseille zůstaly uzavřené tři čtvrtiny školních jídelen a 80 procent školek, uvedla AFP. Neučilo se také na některých středních školách v Paříži. Vchody do nich blokovali na znamení solidarity s odboráři sami středoškoláci.

"Ruší všechna sociální opatření, která by měla chránit ty nejslabší a dělníky," uvedla Sandrine Amoudová, jedna ze stávkujících učitelek v hlavním městě.

Jean-Claude Mailly, předseda odborů Force Ouvrière (FO), které často sledují tvrdou linii, vyzval v úterý na shromáždění v Lyonu prezidenta Macrona, aby skončil s úspornými opatřeními na úkor státních zaměstnanců.

Proti reformě zákoníku práce se protestovalo ve Francii v uplynulých dnech již několikrát. K další stávce 19. října vyzval v úterý odborový svaz CGT.

Reforma zákoníku práce, kterou na konci září Macron podepsal, je jednou z velkých zákonodárných iniciativ nového prezidenta od jeho nástupu do funkce letos na jaře. Vláda chce dát firmám větší pružnost ve snaze přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu zaměstnanců aktuálním podmínkám na pracovním trhu.

Cílem je snížit dlouhodobě vysokou nezaměstnanost, která v červenci ve Francii činila 9,8 procenta a byla nad průměrem Evropské unie. Ten byl 7,7 procenta. Macron chce ale také získat důvěru Německa, které už dlouho naléhá na Paříž, aby se pustila do strukturálních změn.