Francouzští socialisté mají většinu a mohou začít plnit program

François Hollande

François Hollande Zdroj: profimedia.cz

ČTK
Francouzští socialisté získali se svými spojenci v nedělním druhém kole voleb do parlamentu absolutní většinu. Mají podle konečných výsledků 314 z 577 mandátů. Výsledek dává socialistickému prezidentovi Françoisi Hollandeovi mandát pustit se do plnění volebního programu a prosazovat v Evropě prorůstové postoje.

Socialistická strana (PS) má 280 míst, její nejbližší levicoví spojenci 34 mandátů. Nemusí se tak spoléhat na Zelené, kteří získali 17 křesel, a radikální levici z Levé fronty, která bude zastoupena deseti zákonodárci.

Velkým poraženým voleb je Svaz pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho, které má 194 křesel. Společně s dalšími pravicovými skupinami má 229 míst.

Volby přinesly i návrat krajní pravice v podobě tří poslanců, z nichž dva jsou z extremistické Národní fronty (FN) Marine Le Penové. Té se do parlamentu probojovat nepodařilo. Naopak úspěšná byla její neteř a vnučka zakladatele strany Jeana-Marieho Le Pena - dvaadvacetiletá Marion Maréchalová-Le Penová, která je také nejmladší poslankyní.

Přes malý počet poslanců je to důležité symbolické vítězství pro stranu, která požaduje zastavení přistěhovalectví a vystoupení z eura a odsuzuje „islamizaci“ Francie. Naposledy byla zastoupena v parlamentu na přelomu 80. a 90. let.

K urnám přišlo jen málo přes polovinu voličů

Druhé kolo poznamenal rekordně malý zájem zájem voličů, kterých přišlo jen 56 procent. Dosavadní „rekord“ padl v parlamentních volbách v roce 2007 (60,3 procenta). Podle průzkumů zůstali doma především voliči FN a centristické strany MoDem.

Dalším rekordem je počet žen v parlamentu. Nyní je jich 155, zatímco po minulých volbách bylo v Národním shromáždění 107 poslankyň.

Hollande má nyní volné ruce pro realizaci volebního programu, který zahrnuje ambiciózní daňovou reformu a oživení průmyslu. Hollande sliboval vyšší zdanění velkých bank a ropných společností, zavedení daně 75 procent na příjmy nad jeden milion eur ročně (25,5 milionu korun) a najmutí 60.000 nových učitelů.

Silný domácí mandát prezidentovi umožní prosazovat politiku růstu v kontrastu se škrty zdůrazňovanými Německem. Řecko a další zadlužené země tvrdí, že škrty vedou k hospodářskému poklesu a zvyšují jejich dluhy.

„Vláda bude moci efektivně a spravedlivě jednat při obnově země,“ řekl po volbách premiér Jean-Marc Ayrault. „Cílem je přeorientovat Evropu směrem k růstu a ochránit eurozónu před spekulacemi,“ řekl. Ministr financí Pierre Moscovici potvrdil, že vláda bude usilovat o ozdravění veřejných financí „bez utahování opasků“.

Propadla Hollandova bývalá partnerka Royalová

Volby přinesly neúspěch řadě známých politiků. Ségolène Royalová, někdejší partnerka prezidenta Hollandea a bývalá prezidentská kandidátka, v La Rochelle podlehla dalšímu socialistovi Olivieru Falornimu. Tento volební souboj okořenila nynější Hollandeova partnerka Valérie Trierweilerová, která Falorniho veřejně podpořila.

Neúspěšný byl i centrista François Bayrou, který patřil od 90. let k nejvýraznějším francouzským politikům a byl třetí v prezidentských volbách v roce 2007. Bayrou prohrál v Pau na jihozápadě a jeho kdysi silné centristické hnutí získalo jen dva poslance.

Neuspělo ani několik ministrů bývalé pravicové vlády, například někdejší ministr vnitra Claude Guéant, ministryně zahraničí Michèle Alliotová-Marieová nebo ministryně školství Nadine Moranová, která před druhým kolem otevřeně oslovovala voliče FN.

Propad zaznamenala krajní levice. I když její kandidát Jean-Luc Mélenchon získal v prezidentských volbách 11 procent, do parlamentu se dostalo jen deset jejích kandidátů, z toho devět komunistů. Fronta tak zatím nemůže vytvořit poslanecký klub, k němuž potřebuje 15 poslanců. Klub naopak poprvé vytvoří Zelení.

Ve Vogézách na východě odešel poražen socialistický veterán a někdejší ministr kultury Jack Lang, který stejně jako Royalová pomýšlel na funkci předsedy Národního shromáždění. Dnes oznámil, že se o tuto funkci bude ucházet bývalý ministr Claude Bartolone. Hovoří se i o dalších exministrech, Jeanu Glavanym a Elisabeth Guigouové, či o nynější ministryni pro reformu státní správy Marylise Lebranchuové. Šéf dolní komory parlamentu bude zvolen 26. června.

Levice kromě prezidentského paláce ovládá i horní komoru - Senát - a řadu krajů. Nemá nicméně v součtu poslanců a senátorů třípětinovou většinu potřebnou pro ústavní změny. V této souvislosti se nejvíce hovořilo o poskytnutí volebního práva v místních volbách cizincům žijícím ve Francii.