Agentura AP připomněla, že pravost dokumentů dosud nebyla ověřena. Walesa stále popírá, že by byl policejním informátorem, a i dnes emociálně ujistil, že „nezradil“. V dokumentech je podle agentury PAP rukou psaný závazek spolupráce z 21. prosince 1970 s podpisem Lecha Walesy coby Bolka.
Walesa byl tehdy zaměstnán jako elektrikář v gdaňské loděnici, kde vedl dělnické protesty, které režim v prosinci 1970 utopil v krvi, připomněla AP. Podotkla, že není jasné, zda dokumenty nebyly zfalšované, což policie v té době běžně dělala.
Dokumenty obsahují i hlášení a poznámky „estébáků“ ze schůzek s informátorem. První hlášení je podle PAP datované 4. ledna 1971, poslední 18. února 1976. Součástí je i přehled odměn pro informátora, od 5. ledna 1971 ve výši tisíc zlotých, jakož i rukou psané stvrzenky o přijetí peněz.
Průměrný plat v Polsku v roce 1971 podle statistických údajů činil 2358 zlotých, čili tisícovka zlotých mohla pro mnoho Poláků znamenat zhruba polovinu měsíčního výdělku. Agent Bolek od ledna 1970 do února 1976 přijal podle těchto dokumentů celkem 11 300 zlotých, spočítal server wPolityce.pl.
Lech Walesa: Není to pravda ( ) zradili jste mne, a ne já vás
PAP připomněl, že předseda IPN Lukasz Kamiński přislíbil, že dokumenty budou podrobeny zkoumání a ověřování, čili grafologové je ještě neposuzovali, avšak podle archiváře jsou pravé. Na otázku, proč IPN tolik spěchá s přístupněním spisu Bolka a zda by nešlo počkat pár desítek hodin kvůli jistotě o pravosti dokumentů, Kamiński řekl, že případ vyvolal emoce, a proto bylo třeba, aby se veřejnost co nejdříve mohla dozvědět, co je v dokumentech.
Lech Walesa po zpřístupnění dokumentů uvedl, že „prohrál“, ale jen v tom, že skoro všichni uvěřili, že jej estébáci před 46 lety nakrátko zlomili a že jakoby zrádně spolupracoval. „Není to pravda (…) zradili jste mne, a ne já vás,“ napsal ve svém blogu. Walesu dříve nařčení ze spolupráce s policií zbavil lustrační soud.
„Čeká se na 'Bolkův spis'. Fronta stojí před IPN jako za dob komunistického Polska (na nedostatkové zboží). Náš reportér je 15. v pořadí,“ vylíčil liberální list Gazeta Wyborcza na svém webu situaci před otevřením čítárny.
Podle televize TVN 24 na dokumenty z let 1970 až 1976 čekaly desítky novinářů a historiků; v čítárně pro ně bylo připraveno třicet míst a dalších deset na chodbě.
První žurnalisté se před čítárnou objevili už ráno, ačkoli otvírat se mělo až v poledne. Nebylo však jasné, zda je nepředběhnou ti, co se na seznam zájemců zapsali již minulý týden. Nakonec ale mluvčí IPN seznam čekatelů zrušila s tím, že kdo dřív přijde, ten dokumenty uvidí dříve. IPN také čekání zpříjemnil podáváním čaje a kávy.
Klíčové dokumenty
IPN minulý týden zabavil v domě někdejšího polského komunistického ministra vnitra Czeslawa Kiszczaka složky, které podle expertů dokládají spolupráci pozdějšího vůdce protikomunistického hnutí Solidarita Walesy se polskou Státní bezpečností v 70. letech. Podle předsedy IPN jde o podepsaný závazek spolupráce, o hlášení a o potvrzení o přijetí peněz.
IPN je polskou obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, má však i prokurátorské pravomoci. Walesa v pátek na svém blogu přiznal, že se dopustil blíže neupřesněné "chyby". Nicméně znovu důrazně popřel, že by byl policejním informátorem.
Sám IPN nezveřejnil dokumenty na internetu, nicméně tak činí čtenáři, kterým byly zpřístupněny. Gazeta Wyborcza poznamenala, že jde mimo jiné o Kiszczakův dopis, ve kterém prosil, aby složky byly zveřejněny až pět let po Walesově smrti.
Dokumenty prý generál Kiszczak schoval proto, aby nemohly být použity k diskreditaci a k politickému zneužití. Mezi dokumenty je také poznámka z června 1976, že Walesa „arogantně“ odmítá schůzku bez policejního předvolání.
