Ekonomická a následně i dluhová krize Evropské unie jako by neměla konce. Je v našem způsobu žití něco v nepořádku? Jaké recepty pro východiska ze současného marasmu nabízí věda?
Na začátku 21. století prožívá naše společnost hlubokou ekonomickou krizi, a to nikoli poprvé ve své historii. Stačí si připomenout hospodářskou krizi ze třicátých let dvacátého století a mnohé další otřesy, jako například dvě světové války. Názory na ekonomickou problematiku jsou velmi různorodé. Přesto sílí hlasy, že v našem způsobu života a uspořádání věcí není všechno v pořádku.
Na místě jsou otázky: je náš životní styl a náš modus vivendi v souladu s aktuálními vědeckými poznatky? A jaké návody pro řešení současného stavu nabízí současná věda? Jak by podle moderních vědeckých poznatků měla vypadat podoba budoucí lidské společnosti, která by nebyla periodicky postihována hospodářskými propady a sociálními otřesy?
Extrémy jsou vždycky špatné
Některé vize v tomto směru nabízí americko-rakouský fyzik Fritjof Capra ve své knize Bod obratu (česky vyšla v roce 2002 v nakladatelství Maťa & DharmaGaia).
Není příliš překvapivé, že mnoho podnětů v tomto směru přichází právě z fyziky, tedy z oboru, v němž za posledních sto let proběhl bouřlivý vývoj, a který se v současnosti ocitá na špičce lidského poznání.
V současném tržním hospodářství je cílem každého ekonomického subjektu především maximalizace zisku. Fritjof Capra se v tomto směru nechal inspirovat starou čínskou filosofií, která tvrdí, že jakékoli maximalizace je třeba se vyvarovat.
