Podle německé kancléřky Angely Merkelové se na tom na zasedání sedmi světových ekonomických mocností a Ruska shodly všechny členské státy skupiny. Předpokladem ale je, že Řecko dodrží všechny podmínky. „Také na tom se všichni shodli,“ dodala kancléřka.
V dalších hospodářských otázkách už jsou ale členové G8 rozděleni. Spojené státy a Francie se na summitu pokoušely přesvědčit Německo, aby upustilo od své politiky úsporných opatření, kterou v eurozóně prosazuje. Namísto toho by měla nastoupit podpora hospodářského růstu, protože stabilní rostoucí evropská ekonomika je podle amerického prezidenta a hostitele setkání Baracka Obamy v zájmu všech. Merkelová prohlásila, že Evropa potřebuje obojí – fiskální disciplínu i hospodářský růst.
Německá kancléřka se na summitu postarala o rozruch, když během telefonátu s řeckým prezidentem Karolosem Papuliasem údajně navrhla, aby Athény uspořádaly referendum o setrvání země s eurozóně. Kancléřství tuto informaci později popřelo.
Evropští vůdci během zasedání zdůrazňovali, že jsou připraveni poskytnout svým bankám v případě potřeby finanční pomoc. „Musíme mít připraveny plány pro všechny případy. Musíme banky posílit a vybudovat ochranu před šířením nákazy, to vše velmi rychle,“ řekl novinářům britský ministerský předseda David Cameron.
Kromě ekonomických témat se na summitu jednalo i Iránu. „Shodli jsme se na tom, že íránský jaderný program v nás vzbuzuje vážné obavy,“ píše se v závěrečném komuniké ze summitu. Západ proti Teheránu vyhlásil sankce včetně omezení nákupu íránské ropy, které začnou platit za několik týdnů. Možný neklid na ropném trhu chtějí urovnat prostřednictví Mezinárodní agentury pro energii. Ta může mimo jiné uvolnit strategické rezervy jednotlivých států.
Světoví lídři také podpořili mírový plán OSN pro Sýrii. Rusko se ale postavilo proti podpoře povstalců a snaze o potrestání vlády prezidenta Bašára Asada, zatímco Obama zdůraznil, že Asad se musí vzdát moci.
