Geopolitika drtí západní značky. McDonald’s a Starbucks mají potíže na Blízkém východě

V některých zemích se návštěva západní restaurace začala považovat za ostudnou. Starbucks v Saúdské Arábii

V některých zemích se návštěva západní restaurace začala považovat za ostudnou. Starbucks v Saúdské Arábii Zdroj: Profimedia

Nedlouho poté, co se západní společnosti musely vypořádat s válkou na Ukrajině, dopadla na ně další významná geopolitická krize. Boje v Pásmu Gazy vyvolaly odpor vůči mnohým značkám a společnosti jako McDonaldʼs, Starbucks či Coca-Cola pociťují následky bojkotu. Firmy se marně snaží přesvědčovat své zákazníky, že jsou apolitické.

Symbol západního rychlého občerstvení McDonaldʼs tento týden ohlásil, že mu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stoupl čistý zisk o sedm procent na zhruba dvě miliardy dolarů. Čtvrtletní tržby však poprvé za téměř čtyři roky zaostaly za očekáváním analytiků. Globální tržby v provozovnách otevřených déle než rok se zvýšily o 3,4 procenta, zatímco analytici jejich růst odhadovali na 4,9 procenta. Tempo rozmachu bylo nejpomalejší zhruba za tři roky.

Firma z toho částečně viní krizi na Blízkém východě, která má podle ní významný dopad na její podnikání. Patrně ovlivnila i dění na trzích v jiných zemích s početnou muslimskou komunitou jako Malajsie a Indonésie, a dokonce i ve Francii. „Dokud bude tato válka pokračovat, neočekáváme žádné výrazné zlepšení,“ uvedl podle Reuters šéf společnosti Chris Kempczinski.

Nezávislost poboček komplikuje situaci

Americký řetězec provozuje na 38 tisíc restaurací, z toho zhruba polovinu tvoří franšízy. Desetina jich připadá na Blízký východ. Problémem pro značku je, že jsou tyto provozy v mnoha ohledech nezávislé. Když izraelské pobočky po teroristických útocích Hamásu rozdaly zdarma tisíce jídel vojákům, snažily se od tohoto počínání distancovat restaurace v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Ománu, Kuvajtu, Jordánsku a v Turecku.

Pokračujte ve čtení vytvořením bezplatného účtu nebo přihlášením